Izraelské volby a židovská identita, převratné archeologické objevy v Izraeli a Desider Galský

28. březen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Svitek Tóry, místo původu neznámé, 19. století

Proč se v izraelských volbách řešila také židovská identita? Izraelští archeologové učinili převratný objev. O co se jedná? A kdo byl muž, který se jmenoval Desider Galský?

V izraelských volbách se řešila i židovská identita

Říká se, že na dva Židy připadají tři názory. V případě izraelských parlamentních voleb stačilo devíti milionům obyvatel třináct různých politických stran. O tom, proč je hlasování v židovském státě důležité pro všechny Židy na světě, uvažuje Jan Fingerland.

„Izraelské parlamentní volby sice byly už čtvrté během dvou let, ale tyto byly přece jen trochu jiné. V kampani i ve výsledcích se silněji projevily otázky identity na úkor tradičních politických sporů, jako je ekonomika, sociální problémy nebo mírová jednání. A řada z těchto otázek identity se nějak vztahuje i na vztahy mezi Izraelem a židovskými komunitami ve světě,“ říká Fingerland.

Důležitou roli hrála zesílené napětí ve věci postavení ultraortodoxních náboženských stran, tedy Šasu a Sjednoceného judaismu Tóry. „Podnětem byla neochota části ultraortodoxní komunity dodržovat pravidla v době pandemie, a nápadná nechuť dosavadního premiéra Netanjahua se postarat o spravedlivější rozložení břemene, které pandemie na společnost naložila,“ upozorňuje Fingerland.

Izraelskou společností zahýbala ještě jedna kauza, která pak ovlivnila volby, „a to rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle kterého by stát měl uznávat pro účely udělování občanství i reformní a konzervativní konverze prováděné v Izraeli. To znamená, že tím posiluje postavení jiných než ortodoxních rabínů,“ uzavírá Jan Fingerland.

Biblické svitky, pletený koš či mumie: nečekané archeologické nálezy v Izraeli

Jak zachránit starověké památky před lupiči? Třeba tak, že je najdete dřív než oni. Tuto strategii zvolili izraelští archeologové a v Judské poušti našli nebývalé poklady.

„Izraelský památkový úřad oznámil přelomové archeologické nálezy – v jeskyních v Judské poušti se našly asi dvě desítky útržků biblických svitků starých 2000 let,“ říká Gita Zbavitelová a pokračuje:

„Jde o řecký překlad Nahuma a Zacharjáše z dvanácti knih Malých proroků, který se trochu liší od hebrejského znění. Podle vědců jde zřejmě o chybějící část svitku Malých proroků objeveného v roce 1952, jenž obsahuje i Micheášovo proroctví o narození mesiáše v Betlémě.“

Fragmenty se našly v takzvané Jeskyni hrůzy ve vádí Nachal Chever. Ta svůj název získala proto, že v ní archeologové v padesátých letech objevili kostry čtyřiceti mužů, žen a dětí, kteří se v ní skrývali za povstání Bar Kochby v letech 132–135.

Kromě biblických fragmentů vědci našli také dokonale zachovaný pletený koš starý přes 10 500 let, jaký nemá na světě obdoby. A Jeskyně hrůzy vydala ještě jeden nevídaný objev – mumii dítěte starou 6000 let.

Archeologové „zatím prozkoumali jen asi 80 km Judské pouště, a tak doufají, že je čeká ještě řada vzrušujících nálezů,“ uzavírá Gita Zbavitelová.

100 let od narození Desidera Galského 

V posledních dvou stoletích žila v Čechách a na Moravě řada významných židovských osobností, na jejichž osudy jsme tak trochu pozapomněli. Ke své škodě. Patří mezi ně také význačný činitel pražské židovské obce, spisovatel a publicista Desider Galský. Od jeho narození uplynulo 25. března 100 let.

„Život Desidera Galského svým způsobem ilustruje události, které v minulém století zasáhly do osudů československých Židů,“ říká Leo Pavlát.

Galský se za války zúčastnil Slovenského národního povstání. Pak vystudoval v Praze mezinárodní vztahy a roku 1949 začal pracovat na ministerstvu zahraničí.

„Ne na dlouho,“ připomíná Pavlát. „Po dvou letech ho antisemitské čistky vyhnaly do dělnické profese v ČKD a nové šance mu nabídlo až částečné uvolnění komunistického režimu na přelomu 50. a 60. let.“ Po sovětské okupaci se Galský uchýlil do nakladatelství Avicenum, kde stál u zrodu psychologického časopisu Děti a my, na svou dobu pozoruhodně svobodného.

V roce 1979 se Galský otevřeně vrátil ke svým židovským kořenům. Stal se redaktorem českého židovského měsíčníku Věstník a o rok později byl zvolen předsedou Rady židovských náboženských obcí v ČR, nakonec ale po pěti letech musel pod vrchnostenským nátlakem z funkce odejít.

Pád komunistického přinesl podle Pavláta Galskému satisfakci. „Byl opět zvolen předsedou Federace židovských obcí, zasadil se o novou podobu židovského měsíčníku. V listopadu 1990 tragicky ale zahynul při automobilové nehodě,“ uzavírá Leo Pavlát.

Magazín o židovském životě moderuje Tomáš Töpfer.

autoři: Leo Pavlát , Tvůrčí skupina publicistiky - náboženské vysílání
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Nenechte si ujít kouzlo staré Číny s Hankou Maciuchovou

Ondřej Kepka, režisér a moderátor

Ondřej Kepka

Tajný deník čínské císařovny

Koupit

Románové zpracování životního příběh císařovny vdovy Cch'-si, která se jako mladá dívka Jehonala stala konkubínou císaře a díky mimořádné inteligenci, intrikám i krutosti dokázala postupně vystoupat na vrchol a na půlstoletí se stát faktickou vládkyní Číny.