Jablunkovské šance sloužily k ochraně před Turky, dnes se tam pasou ovce

Ten byl branou z Podunají a Pováží do Slezska a dál k Baltu. A protože doby nebyly vždy pokojné, muselo se toto místo také chránit. První zmínku o jakémsi strážisku máme už z roku 1327. Teprve však v polovině 16. století kvůli hrozící invazi Turků a Tatarů rozhodly slezské stavy o obnovení či vybudování tvrzí podél slezsko-uhreských hranic. Vzniklo jich hned několik, v Bukovci, Hrčavě, Javořince, Svrčinovci a Čierném. Ta největší byla právě v místě dnešních Mostů u Jablunkova.

Původně byla zbudována pouze ze dřeva ve tvaru nepravidelného čtyřhranu a sloužila jen jako pozorovatelna. Později k ní přibyla hvězdicovitá část, která je z leteckého pohledu patrná dodnes. Vybudovaly se také hradby, kamenné valy a dřevěné palisády. V dobách největšího rozkvětu zde stávala kaple, poštovní úřad a své sídlo zde měl také místní fojt.

Zbytky Jablunkovské šance|foto: Archiv Gorolského turistického informačního centra v Mostech u Jablůnkova

V současnosti jsou šance chráněným územím a jsou stále dobře patrné v terénu. Zachovaly se bývalé vodní příkopy s valy, zbytky hradeb z původního opevnění a obranný příkop. Jsou volně přístupné, pohodlně k nim můžete dojet autobusem do Mostů u Jablunkova, části Šance, autem či na kole. A pokud se tam vydáte teď v létě, potkáte tam stádo ovcí. Tedy ty nejekologičtější sekačky spásající vzrostlou trávu na místech, kde se to kdysi hemžilo vojáky.