Jak nachystat pesachový seder, 200. výročí Siegfrieda Kappera a obnovená synagoga v Polici

21. březen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Svitek Tóry, místo původu neznámé, 19. století

Víte, jak o Pesachu připravit sederovou večeři? Kdo byl Siegfried Kapper? A proč sloužila synagoga v Polici na Vysočině 100 let jako tělocvična?

Pesach za časů pandemie

Jak se liší tato noc od jiných nocí? – anebo – Jak se bude lišit letošní Pesach od jiných Pesachů? Tak bychom mohli parafrázovat asi nejznámější otázku, kterou pokládá nejmladší dítě při pesachové sederové večeři.

Pesach připomíná vysvobození izraelského lidu z Egypta a začíná v sobotu 27. března. Kvůli pandemickým opatřením se letos dokonce i přípravy na svátek konají online. Vrchní zemský rabín Karol Efraim Sidon například tento týden přes internet pořádal ukázkový seder. Další podrobnosti zjišťovala Daniela Brůhová.

„Sederová hostina je vnímána jako domácí záležitost, takže v tomto smyslu je vše v pořádku. Až na to, že nemůžeme udělat komunitní seder, a nahrazujeme to přenosem přes internet,“ říká rabín Sidon.

Rabín Sidon letos využil možnosti internetu, aby poradil těm, kteří se přesně nevyznají v tom, co na sederovou večeři nakoupit a jak má vše probíhat. A nebylo to poprvé:

„Každý týden před Šabatem mám asi 20minutové kázání k oddílu Tóry, který se čte ten týden na Šabat. A musím říct, že to, že tam vidíte malinkaté obličejíčky lidí, kteří tam jsou, a je jich poměrně dost, dá stejně člověku pocit, že je s nějakou komunitou, i když virtuálně,“ uzavírá rabín Sidon.

Průkopník česko-židovské vzájemnosti Siegfried Kapper

Znáte tu dnes už velmi starou anekdotu, jak se spolu baví dvě sňatkuchtivé slečny: Kdybych já tak už našla nějakého Siegfrieda! – A ta druhá se podiví: A musí to být zrovna Žid?

Byl to odkaz na skutečnost, že velmi německy znějící jména dávala kdysi svým dětem i řada židovských rodin. To byl i případ Siegfrieda Kappera, shodou okolností prvního významného propagátora česko-židovské vzájemnosti. Od jeho narození právě dnes uplynulo 200 let.

Siegfried Kapper se narodil v rodině pražského židovského učitele. Vystudoval filozofii a medicínu, té se ale věnoval až v poslední třetině svého života. „Zasvětil ho především vlastní básnické tvorbě a překladům. Psal německy i česky, do němčiny překládal, mimo jiné jako první přeložil Máchův Máj. Ve Vídni se v revolučním roce 1848 stal poslancem parlamentu,“ shrnuje Leo Pavlát.

„Toto vše však zůstává ve stínu Kapperovy česky psané básnické sbírky České listy, kterou vydal již ve svých 25 letech,“ upozorňuje Pavlát. „Jen Nečechem mne nejmenujte,“ napsal zde, „syn jako Vy jsem české země. (…) I jsem-li z kmene nad Jordanem, to s Čechem bratství neruší!“

Kapperovy verše jsou dodnes předmětem diskusí. Pavlát hovoří např. o K. H. Borovském, který tehdy „Kapperovo židovské obrácení se k českému národu ostře odmítl a zdůraznil národnostní hledisko: neslučitelnost národnosti české a židovské.“

Roku 1876 vznikl Spolek českých akademiků židů, jehož členové se hlásili k českému národu. „Řada židovských osobností poté vedla postupně sílící česko-židovský proud k specificky židovskému přijetí češství. Roku 1920 se Spolek přejmenoval na Akademický spolek Kapper,“ připomíná Pavlát.

Kapperova vize češství, které neodmítá židovské kořeny svých spoluobčanů, ani přes pohnuté dějiny 20. století nezanikla. „Dosvědčuje to dnes u nás i deset existujících židovských obcí,“ uzavírá Leo Pavlát.

Obnovená synagoga v Polici soutěží o cenu za kulturní počin

V soutěžích a anketách spolu soupeří zpravidla nejrůznější miss, zpěváci, nebo i auta. Věděli jste ale, že existuje také anketa, v níž soutěží kulturní památky? Jmenuje se Zlatá jeřabina a vyhlašuje ji Kraj Vysočina. O cenu za kulturní počin nyní usiluje i nově zrekonstruovaná synagoga v Polici u Jemnice. Její opravu realizoval architekt Jaroslav Klenovský. Na průběh obnovy i historii se ho ptala Anna Jurečková.

„Je to prostá barokní stavba z roku 1758 a sloužila svému původnímu účelu přibližně do konce 19. století, pak byla opuštěná, protože ti židovští obyvatelé postupně opustili Polici stěhováním do větších měst za lepšími podmínkami,“ říká památkář Klenovský.

Majitelem se poté stal hrabě Wražda z Kunwaldu, který budovu v roce 1919 daroval místnímu Sokolu. Téměř 100 let tak synagoga sloužila jako tělocvična. „Synagoga byla až do nedávné doby v majetku Sokola Moravské Budějovice, od kterého ji Federace židovských obcí v ČR odkoupila v roce 2003,“ upřesňuje Klenovský.

Hlavním investorem opravy byla Federace židovských obcí, s financováním pomohly dotace z Ministerstva kultury, Kraje Vysočiny, Nadačního fondu obětem holocaustu a Nadačního fondu Zecher.

Podpořit projekt obnovy poličské synagogy můžete i vy. Hlasování v anketě Zlatá jeřabina probíhá do 31. března 2021, a to elektronicky na webových stránkách Kraje Vysočina.

Magazín o židovském životě moderuje Tomáš Töpfer.

autoři: Leo Pavlát , Tvůrčí skupina publicistiky - náboženské vysílání , Noemi Fingerlandová
Spustit audio