Jak odchovat nové včelstvo? Můžete to nechat na přírodě nebo si nechat poslat matku poštou
„Způsobů, jak odchovat nové včelstvo, je více,“ vysvětluje včelař Martin Weiss. „Můžeme to nechat na přírodě. V květnu a v první polovině června se včelstva rozšiřují prostřednictvím rojů. To je takový ten hrozen, který se pověsí někde na větev a včelař přijede, aby ho sebral. Nebo se ten roj vznese a uletí, najde si nějaké nové působiště sám.“
Včelař si ale může nové včelstvo, tedy matky, odchovat sám. Nejjednodušším způsobem je rozdělit úl na dva. Dát stranou nějaké plodové plásty, na kterých je alespoň jedna larvička „Včely ve chvíli, kdy začnou cítit, že nemají matku, že ji potřebují, což poznají zhruba během hodiny, když se začne vytrácet její feromon, si vyberou vhodnou larvičku. Tu začnou zalévat mateří kašičkou – speciální bílou šťávou, kterou jsou krmeny všechny larvičky po dobu jednoho dne. Ale tu jednu vybranou larvičku začnou zalévat kašičkou den po dni, dokud roste a přijímá potravu. Než se zavíčkuje a začne u ní probíhat proměna. Právě změna výživy způsobí to, že z oplozeného vajíčka, ze kterého by normálně byla dělnice, se stane nová matka.“
Tohoto principu může včelař využít také tak, že si vyrobí upravený rámek. Je užší a jsou do něj vsazené takzvané matečníkové misky, svěšené směrem dolů. Včelař na dno těchto mističek může přenést z nějakého plástu larvičky, ideálně ty, které jsou co nejnižšího věku. Včely poté, co larvičky přijmou, je opět začnou zalévat mateří kašičkou. Z jednoho takovéhoto speciálního rámku můžete vychovat třeba i 30 matek najednou. Pak musíte sehnat dělnice, které se o matky budou starat.
Matku si také můžete nechat poslat poštou. Protože ne každý se spokojí s tím, že si matku vychová sám. „Taková matka je totiž přirozeně spářená a vy nevíte, kdo jsou ti samci, se kterými se pářila. Může to být nějaká místní směska, což nemusí být vůbec špatné. Ale pokud chcete mít nějaké garantované vlastnosti, na které se matky chovají, oslovíte nějakou šlechtitelskou nebo chovatelskou stanici, tam si ty matky objednáte, a když na vás přijde řada, vyrozumí vás, že vám matky posílají.“
Potom u dveří zazvoní pošťačka, v ruce má obálku formátu A5 s bublinkovou fólií, ve které jsou malé plastové přepravní klícky a v nich bzučí většinou čtyři až šest včel. „Jedna z těch včel je právě matka, která má s sebou doprovod dělnic. Ty o ni do poslední chvíle pečují, krmí ji, čistí ji, zahřívají ji. Doprovod pak vypustíte a matku si přidáte do bezmatečného včelstva, které jste si vytvořili,“ uzavírá včelař.
Poslechněte si reportáž v našem Hobby magazínu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
