Jak ožije židovská čtvrť v Holešově, proč Izrael nemá vrchní rabíny a Judaica Bohemiae jsou online

V Holešově se „nebojí žít“

Už za pár dní se moravský Holešov vrátí ke svým kořenům. Od 23. do 27. července se totiž promění ve středisko židovské kultury. Festival Ha–Makom tak připomene slávu někdejší holešovské židovské obce, která až do druhé světové války byla jedna z největších na Moravě. Co všechno festival nabídne, nám prozradila Jana Slovenčíková z Městského kulturního střediska Holešov.

„S odkazem na dnešní dobu, na různé starosti a strachy, které může kdokoli mít, jsme pro 24. ročník navrhli téma ‚nebát se žít‘,“ říká Slovenčíková.

A dál vysvětluje: „Festival se odehrává v části města, kde se střetávaly různé kultury, a mapuje i vzájemné kontakty těchto kultur. Ha–makom představuje prostor, ve kterém kultura ztrácí přívlastky ‚naše‘ a ‚cizí‘. V kontextu budov, které kdysi sloužily výhradně židovské komunitě, se nyní setkávají různé hlasy, aby společně vyprávěly lidský příběh. A to skrze program zaměřený na společné učení o tom, co nás rozděluje a spojuje, o naší jedinečnosti. Společně si tak dodáváme odvahu, abychom při volbě vlastních rozhodnutí neztráceli z mysli jediná slova, a to ‚nebát se žít‘.“

Program je opravdu bohatý, budou se konat přednášky, koncerty, divadlo. Jaké akce stojí zvlášť za pozornost? Festival je už tradiční letní událostí, první se konal v roce 2001. Jak se za tu dobu proměnil? Poslechněte si celý rozhovor s Janou Slovenčíkovou.

Po více než 100 letech nemá Izrael vrchní rabíny

O tom, že izraelská společnost je rozdělená kvůli kontroverzní soudní reformě, se mluví hodně a dlouho. Už méně známé je, že tamní obyvatelé také těžko nalézají shodu na tom, kdo všechno se může stát vrchním rabínem, tedy hlavní náboženskou autoritou. Vrchní rabinát Státu Izrael existuje už 103 let. Od 1. července ale proto nemá poprvé ve svých dějinách duchovní vůdce. Pokračuje Gita Zbavitelová.

„Začátkem července skončilo funkční období oběma vrchním rabínům Izraele, aškenázskému Davidu Lauovi a sefardskému Jicchaku Josefovi. Ultraortodoxní Židé se do termínu stanoveného Nejvyšším soudem nedokázali dohodnout, koho mají zvolit, a Izrael se tak poprvé po více než 100 letech ocitl bez vrchních rabínů,“ vysvětluje Zbavitelová.

„Radě, která je volí, ztížil situaci i Nejvyšší soud, který ji vyzval, aby do svých řad přijímala také ženy, a navíc jí doporučil, aby jim udělovala rabínský titul. To ale ultraortodoxní Židé kategoricky odmítají. Kromě toho se ultraortodoxní představitelé neshodli na kandidátech na příští vrchní rabíny; ti odstupující navrhovali své nejrůznější příbuzné, ale nejvyšší státní zástupkyně to označila za nepřípustné,“ dodává Zbavitelová.

Jaké jsou důsledky toho, že v posledních letech vrchní izraelský rabinát ovládli ultraortodoxní Židé? A mají ještě vůbec vrchní rabíni vůbec v Izraeli autoritu? Poslechněte si celý příspěvek Gity Zbavitelové.

Časopis Judaica Bohemiae je kompletně online

Pokud se zajímáte o dějiny českých a moravských Židů, udělá vám radost nový krok Židovského muzea v Praze. To totiž zdarma elektronicky zpřístupnilo všechna čísla svého odborného časopisu Judaica Bohemiae. A to na webu Central and Eastern European Online Library. Všechny články tak jsou nyní dostupné doslova na celém světě. Podrobnosti rozebrala Terezie Jirásková s Ivetou Cermanovou, vedoucí Odboru židovských dějin Židovského muzea v Praze.

„Elektronicky jsou nyní přístupná všechna čísla od roku 1965 až do současnosti. Central and Eastern European Online Library, zkráceně CIOL, je elektronická knihovna pro zpřístupnění časopisů, ale i e-knih, které publikují odborné a vědecké texty z humanitních a společenských věd,“ vysvětluje Cermanová.

V časopise Judaica Bohemiae „vycházejí články od středověkých po novověké židovské dějiny na našem území. Důležité je, že se k nim nyní může kdokoli dostat volně. Řada knihoven po světě, u nás je to Národní knihovna ČR, má smlouvu se CIOLem a poskytuje celou databázi časopisů zcela volně všem svým registrovaným čtenářům,“ dodává Iveta Cermanová.

A v jakých dalších knihovnách v Česku si v databázi CIOL můžete jakýkoli článek z Judaic Bohemiae přečíst?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.