Jak pěstovat středozemní rostliny?
Stýská se vám po dovolené u Středozemního moře? Vytvořte si na zahradě nebo na balkoně koutek plný rostlin, které z této části světa pocházejí. Některé druhy můžete vysadit přímo do záhonu, jiné pěstujte v nádobách a na zimu je odneste domů.
Středozemních rostlin je celá řada a mnohé se dají bez problémů pěstovat i u nás na venkovních stanovištích. „Typickým příkladem je levandule lékařská,“ popisuje Petr Hanzelka, kurátor trvalek v Botanické zahradě v Praze Troji, „která se pěstuje už po staletí. Jako okrasná rostlina, léčivka, do určité míry jako koření. Je to také mimořádně atraktivní medonosná rostlina.“
Mezi další kousky patří šalvěj lékařská nebo santoliny, které jsou spíše aromatickými polokeři. Do stejné skupiny spadá známé oregano neboli dobromysl.
Podle Petra Hanzelky u nás pravých středozemních keřů mnoho nezimuje, ale taktéž se některé dají najít. „Příkladem může být třeba cist vavřínolistý. Ostatní jsou na tom s přezimováním hůř a na zimu je musíme přenést domů. Zimujeme je v ideálně bezmrazém prostoru při teplotách okolo 5 až 8 stupňů a omezené zálivce – a může to být vlastně cokoliv, co potkáte ve Středozemí a chcete vyzkoušet pěstovat. Limitováni jste spíš prostorem, protože většina rostlin může dorůstat do velkých rozměrů.“
Pěstovat můžete například:
- Oleandry: jsou jedovaté, mají mnoho odrůd s různě barevnými květy
- Granátové jablko: velmi snadno zimuje v květináči, stačí mu teplota okolo nuly nebo lehce nad nulou
- Olivovníky: patří k robustnějším a potřebují větší prostor na zimování nebo je lze tvarovat do menších velikostí
- Citrusy: nejsou ve Středozemí původní, pocházejí ze střední nebo východní Asie, ve Středozemí se pěstují jako užitkové a okrasné rostliny
- Bugenvilea: patří k symbolům Středozemí, ale nepochází odtud, přicestovala z Jižní a Střední Ameriky, ale zdomácněla tu a dobře se jí daří. U nás přezimuje v nádobě při teplotě 8 až 10 stupňů, ve světlém prostoru a při omezené zálivce, nezoufejte, když rostlina přes zimu ztratí listy, může se to stát. Z jara, nebo až počasí dovolí, ji s květináčem vyneste na vzduch. Pravidelně ji hnojte, je totiž náročná na živiny
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.