Jak pomoci Izraeli, jak dnes vypadá typická židovská rodina a jaké má ČR památníky šoa
Jak pomáhají čeští Židé Izraeli? Jakého si Židé nejčastěji vybírají partnera? A kolik má Česko památníků holokaustu?
Federace židovských obcí založila sbírku na pomoc Izraeli
Stát Izrael vznikl hlavně proto, aby Židé měli vlastní zemi, kde by se cítili bezpečně. To ale po teroristickém útoku Hamásu přestalo platit a Izrael potřebuje pomoc i ze zahraničí. Poskytují ji i čeští Židé. Tajemníka tuzemské Federace židovských obcí Michaela Pelíška jsme se zeptali, jak česká pomoc Izraeli vypadá.
„Úplně každý člen naší komunity se chce nějak zapojit, chce nějak pomoci. Jsou to jednotlivci, ale i celé židovské obce a organizace. V současné době, ale i v budoucích týdnech a měsících bude v Izraeli vítána jakákoliv pomoc,“ říká Pelíšek a dodává: „Na Federaci židovských obcí v ČR se nám podařilo založit sbírku, do které může přispět kdokoliv. Pomoc chceme cílit přímo na rodiny obětí, chceme, aby ta pomoc byla co nejpřímější, a proto ji budeme koordinovat s našimi partnery na místě. Bližší informace o sbírce můžou najít posluchači na webových stránkách Federace židovských obcí v ČR.“
Jak situaci v Izraeli podle Pelíška vnímají čeští Židé? Jsou už v Česku nějací Izraelci, kteří potřebují pomoci? A jak se cítí Izraelci, kteří v Česku dlouhodobě žijí? Poslechněte si celý rozhovor s tajemníkem Federace židovských obcí v České republice Michaelem Pelíškem.
Podoby dnešní židovské rodiny jsou různé
Jak dnes vypadá typická židovská rodina? A koho si nejčastěji berou Židé za manžela nebo za manželku? Židovského partnera, nebo někoho jiného? A jakou roli v tom hraje náboženské přesvědčení? To jsou otázky, které si kladli autoři nejnovějšího průzkumu o židovských manželstvích. Jejich závěry shrnuje Leo Pavlát.
„Studii o současných podobách židovských manželství publikoval minulý měsíc londýnský Institut pro výzkum židovské politiky. Její autor Daniel Staetsky v ní na základě řady reprezentativních průzkumů z posledních let shrnul fakta, která se vztahují ke sňatkům v židovském prostředí ve dvanácti zemích světa,“ vysvětluje Pavlát.
Z analýzy vyplývá, že se snižuje počet židovsky definovaných rodin. To ale podle Institutu pro výzkum židovské politiky není nejvážnější hrozba. „Tou je z hlediska židovské demografie setrvalý trend nízké porodnosti. Tento problém se netýká Izraele, o to více však židovské diaspory. S ohledem na různorodost židovského života a jeho individuální prožívání to platí tím spíše, že evropské židovské komunity s vysokou porodností v Británii, Belgii a Rakousku za ni vděčí ortodoxní části židovského společenství,“ uzavírá Pavlát.
Jak studie definuje, kdo je židovský partner? Jak se liší situace v Izraeli, ve Spojených státech, západní Evropě a Maďarsku či Polsku? Která z těchto zemí má nejvíce výhradně židovských rodin? A která naopak nejméně? Poslechněte si celý příspěvek Leo Pavláta.
Pomníky šoa v Česku
Náš vztah k minulosti neutváří jen učitelé dějepisu a historické filmy, ale třeba i nejrůznější památníky a pomníky ve veřejném prostoru. Ty zároveň často odrážejí, jak si historii chceme zapamatovat. Nejvíc českých pomníků, které se týkají i židovské menšiny, se bezpochyby vztahují k období holokaustu. Právě jim se bude 24. října věnovat konference s názvem Zachování paměti. Pomníky a památníky holocaustu v České republice. S organizátorkou konference a kunsthistoričkou Evou Janáčovou z Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky natáčela Daniela Brůhová.
„Víme v tuhle chvíli, že památníků a pomníků v Česku je více než 500 a vznikají stále nové,“ říká Janáčová a pokračuje: „V rámci našeho grantového projektu se budeme snažit tyto pomníky analyzovat a více představit veřejnosti. Naším cílem je představit jak historické, tak uměnovědné souvislosti těchto pomníků a dát je do nějakého širšího teoretického kontextu.“ Ve výzkumu se navíc nejedná jen o památníky židovské, ale i romské.
Proč je na konferenci vítaná i laická veřejnost? A jaké otázky si výzkum klade?
Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.