Jak se fárá v dolech? V Hornickém skanzenu Mayrau zažijete těžký pracovní den
Černé uhlí se u nás těžilo na více místech, ovšem ve Vinařicích u Kladna můžete dodnes zažít pravou atmosféru fárání. Když se vydáte do zdejšího Hornického skanzenu Mayrau, budete mít pocit, jakoby horníci odešli po šichtě domů jen chvíli před vámi.
Skanzen nabízí prohlídky celého areálu, kde se až do roku 1997 fáralo. Jáma Mayrau byla vyhloubena už v roce 1874 do úctyhodné hloubky 527 metrů. Do podzemí se můžete v rámci prohlídek dostat i dnes, ale za návštěvu stojí také historicky cenné těžební stroje a místa, kde se horníci chystali k práci.
Historicky vzácný areál se totiž snaží zachovat program posledního pracovního dne. Prohlídka je směřována po trase havíře před jízdou do podzemí dolu. Návštěvníci procházejí cechovnou, řetízkovými šatnami, koupelemi, lampovnou, známkovnou až k jámovým budovám dolu.
V takzvané řetízkové šatně visí oblečení na fárání zavěšené na řetězech u stropu. Když se horníci chtěli do dolu obléci, museli si nejdřív svůj oděv s obuví stáhnout ze stropu. Ve sprchách je všechno zanecháno tak, jak odtamtud poslední četa horníků odešla. Černé cákance vody na stěnách sprch naznačují těžkou práci po šichtě.
Pražská železářská společnost začala s hloubením dolu Mayrau v roce 1874 a dosáhla hloubky úctyhodných 527 metrů. K zasypání jam došlo v roce 1998, rok po ukončení činnosti. Do kladenského podzemí s reálnou ukázkou dobývacích metod se dnes dostanete štolou v kopci Homole.
Přímo ve skanzenu Mayrau stojí za prohlídku i technický unikát – historicky cenný soubor tří těžebních strojů. V roce 1905 se na jámu Mayrau instaloval parní těžní stroj firmy Ringhoffer Smíchov. Dodnes je funkční a jeho chod si můžete prohlédnout během návštěvy skanzenu.
Dalším zajímavým těžním strojem je MAG Ruston Praha systému Koeppe, také z roku 1905 a nakonec elektrický těžní stroj Škoda z roku 1932. Všechny byly plně funkční až do ukončení činnosti dolu v roce 1997.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Reklama lidovců na takzvaném dezinfowebu? Zadání inzerce bylo jiné, šlo o chybu, hájí se strana
-
Kauza Con Invest: podnikatel s vazbami na oligarchu i expert na firmy v daňových rájích půjdou k soudu
-
Slovenská koalice by se ráda zbavila ‚neřízené střely‘ Danka. Všem by vyhovovalo, kdyby odešel do Bruselu
-
Tuleja a predátoři? Část akademiků ho nebude brát vážně, soudí novinář Koubský