Jak se žilo v oppidu? Na zámku v Nasavrkách zjistíte, co všechno uměli Keltové
Na zámku v Nasavrkách v Pardubickém kraji mají expozici věnovanou keltskému osídlení. Nedaleko Českých Lhotic bývalo totiž kdysi veliké keltské hradiště, takzvané oppidum, které je v krajině dodnes patrné. V muzeu se návštěvníci dozvědí, jak Keltové žili, jak zruční byli řemeslníci a také obratní bojovníci.
Konec rozvinuté keltské kultury je obestřen tajemstvím. Římští vojáci při svých taženích nacházeli zničená sídla a spálená pole. Nedaleko Nasavrk stálo před více než 2 000 lety keltské hradiště, které je dosud jediným známým keltským hradištěm ve Východních Čechách.
Keltové byli nejen dobře organizovaní a úspěšní bojovníci, ale také zruční řemeslníci. Dokázali zpracovávat železo a kromě zbraní a zemědělských nástrojů uměli vyrábět i krásné šperky.
V nasavrckém muzeu jsou k vidění jednak historické nálezy, jednak i uměle vytvořené expozice, které věrně zachycují život Keltů. Na začátku prohlídky se návštěvníci seznámí s keltskou civilizací a jejím přínosem. Přímo u vstupu je čeká replika typického domu s otevřeným ohništěm, kde keltská žena právě zpracovává len.
Keltové byli zruční řemeslníci
V jedné z místností jsou připraveny ukázky mlecích zařízení. Mimo jiné i převratný vynález té doby, kamenný mlýnek neboli žernov, který významně urychlil a zkvalitnil mletí obilí.
Dále výstava představuje Kelty jako zručné výrobce keramiky. Znali už hrnčířský kruh, nádobí zdobili kruhovými ornamenty a poté vypalovali v pecích. K vytváření pravidelných tvarů používali už tehdy kružítko.
V expozici nechybí ani ukázka postupu zpracování železné rudy a vystaveny jsou i některé kované výrobky. Specializovaná řemesla pak doplňuje výroba švarten – speciálních náramků, skla a mincí.
Další dvě místnosti se věnují pohřbívání a duchovnímu životu. V hrobech leží věrné figuríny Keltů, muže a ženy, s plnou pohřební výbavou. Keltové věřili, že se po smrti jejich duše vrátí zpět do lidského světa. Keltové byli prý nezvykle vysocí, muži měřili až 180 centimetrů, ženy byly ale malého vzrůstu.
Keltské hradiště bylo dobře opevněné
Nedaleko Nasavrk u Českých Lhotic můžete stále v terénu zaregistrovat zbytky oppida. V jedné z místností muzea je proto vystaven unikátní prostorový model tohoto hradiště. Na ploše 3 krát 4 metry se představuje oppidum, jak patrně před 2 000 lety skutečně vypadalo.
K nahlédnutí jsou připravené také dokumenty a fotografie z výzkumů, které proběhly v prostorách hradiště. K poslední velké změně došlo při stavbě blízké silnice v sedmdesátých letech.
Závěr prohlídky patří místnosti s názvem „Válka a krása“, kde se návštěvníci seznámí se základními typy zbraní a také s rozsáhlejší kolekcí replik šperků, z nichž některé jsou zařazeny do hmatové expozice a je tedy možné si je detailně prohlédnout a osahat.
Kdo by měl zájem se po prohlídce muzea dozvědět o Keltech ještě víc, může se hned od zámku vydat po naučné Keltské stezce Železnými horami. Desetikilometrový okruh s 12 zastaveními vede krásnými scenériemi přírodní rezervace Krkanka, malebným údolím řeky Chrudimky a návštěvníky dovede až k oppidu v Hradišti u Českých Lhotic.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Schopnost Ruska někoho napadnout je výrazně omezena, reaguje na Putinův projev analytik
-
Nesdílím Koudelkovo paranoidní vidění světa, obhajuje Paroubek rozhovor pro proruský web
-
V pražské nemocnici zaměnili pacientky. Lékaři provedli potrat ženě, která přišla jenom na kontrolu
-
Hokejisté Třince porazili v rozhodujícím duelu České Budějovice 2:0 a zahrají si semifinále extraligy