Jak vypadá step? Podívejte se, jednu mají nad jihomoravskými Pouzdřany

30. září 2015
Česko – země neznámá

Na dohled od slavné Pálavy se rozkládá unikátní přírodní památka Pouzdřanská step. Oblast nedaleko Hustopečí je unikátní jednak složením rostlinstva, jednak svojí rozlohou. „Je to v okolí bezkonkurenčně nejrozsáhlejší komplex stepní vegetace,“ říká Petr Slavík z Agentury ochrany přírody a krajiny.

Mezi nejzajímavější rostliny, které lze na Pouzdřanské stepi spatřit, patří kavyl Ivanův a jemu podobný kavyl sličný. „Jejich rozsáhlé porosty jsou tady známým fenoménem. Pokud někdo projíždí po silnici pod kopcem v květnu, vidí stříbřitý pokryv, který se vlní ve větru. Jsou to vlastně chlupaté osiny těchto trav,“ popisuje Slavík.

Na Pouzdřanské stepi žije i mnoho výjimečných živočichů, místy i ohrožených druhů. „Namátkou třeba střevlík uherský, což je evropsky významný druh brouka. A Pouzdřanská step je jednou z mála lokalit v republice, kterou tento střevlík obývá. Kromě toho se zde vyskytuje také populace kobylky ságy,“ vypočítává Petr Slavík.

Návštěvníkům slouží v orientaci informační tabule

Nejkrásnější je step určitě na jaře, své kouzlo má ale v každé roční době. Letos se musela i Pouzdřanská step vypořádat se suchým a horkým létem. Po zářijových deštích se ovšem část obrovské plochy znovu trochu zazelenala. S nastupujícím podzimem se step pozvolna barví do přirozené žluté a hnědé barvy.

Čtěte také

Pouzdřanská step není tak vyhledávaným turistickým cílem jako například nedaleká Pálava. „Když sem přijdu, tak tady často někoho potkám. Většinou jsou to ale školní exkurze anebo kolegové z různých vědeckých pracovišť,“ přiznává Slavík. S turisty se tu ale rozhodně počítá, letos pro ně ochranáři instalovali nové informační tabule.

autor: hon
Spustit audio

mujRozhlas

–  audiosvět Českého rozhlasu na jednom místě

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.