Jak vypadala třída za první republiky? Fara v Předhradí vás přenese do roku 1926

Budovu zchátralé fary odkoupila obec a postupně ji rekonstruuje. Dochovala se v ní spousta původních prvků jako dřevěné schodiště, kachlová kamna nebo měděný kotel na vyváření prádla. V přízemí jsou dnes výstavní místnosti, včetně dvou trvalých expozic.

Kaplanka, místo, kde dříve žil kaplan, je dnes ustrojeno jako školní třída. Na přední straně najdete starou tabuli, na stěnách mapy, kde Podkarpatská Rus je ještě součástí republiky, nechybí sklápěcí sedačky lavic a odklápěcí kalamáře.

V Předhradí pracuje Spolek přátel Rychmburku. Nebýt místních nadšenců, většina starého školního vybavení by skončila na skládce. Díky jejich práci si návštěvníci můžou prohlédnout původní učebnice, sešity, žákovské knížky i třídní knihy. Na učitelském stole trůní dokonce i mikroskop, jehož stáří nelze určit, ale vypadá, jako by pocházel z dob Marie Terezie, jejíž nařízení o povinné školní docházce plnilo třídy od konce 18. století.

V kaplance jsou pod opadávající omítkou viditelné původní nástěnné malby. Spolek přátel Rychmburku spolu s obcí nyní shání finance na jejich odhalení a odborné restaurování.

Sto korun za harmonium

Součástí třídního vybavení je i funkční harmonium, které bylo na faře odjakživa. Když se fara rušila a inventář se rozprodával, šlo do dražby i harmonium. Tehdy se opět ozvali lidé ze Spolku přátel Rychmburku a harmonium koupili. „Původně za něj chtěli korunu,“ říká jednatel spolku pan František Pavlišta. „Zájemců bylo hodně, tak jsme si museli pospíšit. Dali jsme sto korun a harmonium získali. Zůstalo v bývalé kaplance, na svém místě.“

Druhou stálou expozicí jsou archeologické nálezy z oblasti kolem hradu Rychmburk. A také historické předměty užívané v domácnostech a na polích v uplynulých několika staletích.
Expozice na faře v Předhradí je přístupná veřejnosti po telefonické domluvě na obecním úřadě.

Součástí vybavení třídy je i stařičké harmonium|foto: Šárka Kuchtová

Hrad Rychmburk

Rychmburk se říkalo i vesnici pod hradem, ale v roce 1948 byla přejmenována na Předhradí. Samotný hrad disponoval kvalitním opevněním, a tak nebylo snadné ho dobýt. Žižka neuspěl, za hradby se dostali až sirotci Prokopa Velikého v roce 1425.

Pohled z věže hradu Rychmburk směrem do historického centra|foto: Šárka Kuchtová

Více o historii se návštěvníci dozvědí ve sklepení hradu, které je celoročně přístupné. Turisté mohou ve všední dny vystoupat i na věž, odkud je nádherný výhled na celé Předhradí a na údolí řeky Krounky. Hrad samotný je už několik let domovem lidí s psychickými poruchami, jeho interiéry jsou proto veřejnosti nepřístupné.

Předhradí je výjimečné množstvím historických památek na poměrně malém území: kostel, kalvárie, Panský dvůr a zahrada, opevněné městečko s dochovanými baštami. Rozhodně jde tedy o místo, které stojí za návštěvu.