Jak vzdělávat o holokaustu? Izrael – židovský stát v rozpadajícím se světě. A co znamená slovo olam?

Jak vzdělávat o holokaustu?

Tento rok si připomínáme 80 let od konce 2. světové války. A stojíme na křižovatce. Blíží se totiž doba, kdy přeživší holokaustu už nebudou moci vyprávět své zážitky a účastnit se vzdělávacích programů pro mladší generace. Jak bojovat proti nenávisti a antisemitismu bez nich? Takovou otázku si kladli účastníci konference IHRA, Mezinárodní aliance pro památku holokaustu. Ta se konala v Jeruzalémě. Na podrobnosti jsme se zeptali vedoucí Oddělení pro Vzdělávání a kulturu Židovského muzea v Praze Zuzany Pavlovské, která na setkání byla.

„IHRA je organizace, která vlastně se především zaměřuje na vzdělávání, výzkum, připomínání holokaustu a v současné době především na boj proti narůstajícímu antisemitismu na celém světě,“ vysvětluje Pavlovská.

Jak tedy vzdělávat o holokaustu bez přeživších? „Každá země přinesla určité nápady, jak by to šlo, ale samozřejmě nejsme úplně bez přeživších ve smyslu toho, že většina zemí má nahrávky, využívá různé archivy a samozřejmě se hovoří i o připomínce skrze další generace,“ říká Pavlovská a dodává: „Je jasné, že připomínání skrze další generace bude uchopeno, a už v některých zemích i u nás je uchopeno, trošku jinak, než to bylo s první generací.“

Konference se konala krátce po útoku v australském Sydney. Jak to ovlivnilo atmosféru celého jednání? Poslechněte si celý rozhovor s delegátkou konference Zuzanou Pavlovskou z Židovského muzea v Praze.

Izrael – židovský stát v rozpadajícím se světě

Konflikt na Blízkém východě polarizuje společnost, často bez hlubších znalostí historických souvislostí. Nová publikace nakladatelství Fórum pro média, kulturu a civilizaci nazvaná Izrael – židovský stát v rozpadajícím se světě přináší sedmnáct statí různých autorů, kteří se touto problematikou dlouhodobě zabývají. Naše spolupracovnice Šárka Švábová mluvila s jedním z nich, historikem, filozofem a publicistou a editorem knihy Petrem Hlaváčkem.

„Izrael nahlížíme z perspektivy mezinárodní politiky. Kniha není o vnitřní politice Státu Izrael, ale naopak o jeho zahraničně politických stazích, a to s různými civilizačními okruhy nebo s důležitými velmocemi. Tudíž tam najdete kapitoly třeba o Izraeli a Spojených státech amerických, Izraeli a Číně, Izraeli a Rusku, ale také třeba o vztazích s Německem, s Českou republikou, s Ukrajinou, s Francií, nebo Polskem a Latinskou Amerikou,“ vypočítává Hlaváček.

A doplňuje, že v publikace pracuje „s hypotézou, že Izrael je jedním z nejdůležitějších hypertextů globální politiky. Díváme se na Izrael z pozice toho, že to je něco, co nám je jakožto západu a Evropě civilizačně blízké a zároveň to čelí různým hrozbám, ať už radikálnímu islámu, čili islamismu, anebo novým formám imperialismu jedné konkrétní revisionistické mocnosti, a to je třeba Irán, který je mimochodem spojencem Ruska.“

Co tedy současná situace Izraele podle Petra Hlaváčka říká o stavu dnešního světa? Poslechněte si celý rozhovor.

Podivuhodné hebrejské slovo olam

Na konci starého a na začátku nového občanského roku bývá zvykem bilancovat. A podívat se na svět okolo nás možná o něco hlouběji než v každodenním životě. Jak vlastně židovská tradice vnímá čas, prostor i celý náš svět, tedy hebrejsky olam? Na to hledá odpověď v následujícím příspěvku Leo Pavlát.

„S prvními vteřinami ledna zakrátko vstoupíme do nového občanského roku. Z hlediska fyziky nelze v našem světě oddělit kde od kdy; čas a prostor na sobě závisí, tvoří časoprostor, tedy představu, kterou základně charakterizují dny, měsíce a roky a současně délka, šířka a výška,“ říká Pavlát a dodává:

„Staré kultury však čas a prostor nahlížely jinak. Tak i judaismus hovoří o duchovním ,olam habaʼ – doslova ,světě přicházejícímʼ, světě času po našem čase a prostoru za hranicí nám známého prostoru.“

Slovo „olam“ – hebrejsky „svět“ svým kořenem odkazuje ke skrytosti, zahalení, ale ve spojení s předložkami dostává nový význam; vždy znovu odhaluje různý čas. „V hebrejské Bibli, a především v modlitbách, se takto slovo ,olamʼ opakovaně vrací ve slovech navěky, navždy, věčně, od věků, do věčnosti. A v této dvojznačnosti mezi světem a časem slovo ,olamʼ promlouvá o vztahu člověka ke Stvořiteli,“ upozorňuje Pavlát.

Jak tedy slovo „olam“ propojuje nejen pozemský čas a prostor, ale i viditelné s neviditelným?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.