Jak vznikají legendy a mýty aneb most, který Eiffel nepostavil

20. listopad 2014
Místní mu říkají velikáč

O mostě přes Klabavu na Plzeňsku se, podobně jako o železničním viaduktu u Ivančic na jižní Moravě, často mluví jako o díle slavného francouzského inženýra Gustava Eiffela. Skutečnost je ale taková, že žádné jeho dílo, alespoň mezi železničními mosty, u nás nenajdeme. Proč se tedy i jinak zajímavému železničnímu mostu říká Eiffelův?

Podle železničního historika Mojmíra Krejčiříka je to dáno lidskou představivostí. Jak někde lidé vidí důmyslně snýtovanou ocelovou konstrukci, která připomíná slavnou Eiffelovku v Paříži, přisoudí dílo právě Eiffelovi. Tisíckrát opakovaná legenda se pak stane téměř pravdou, která se dostane i do odbornějších publikací nebo článků na internetu.

Skutečným důkazem, že je nějaký most postavený podle projektu Gustava Eiffela, by byl podle Mojmíra Krejčiříka podpis slavného inženýra na projektu díla. Dosud ale nic takového neviděl. Ale ať je to jakkoli, most přes řeku Klabavu je na svou dobu dílo impozantní i bez slavného Eiffela. A i dnes, po více než sto letech provozu, budí respekt kolemjdoucích.

Železniční most z roku 1892

Železniční most přes Klabavu je součástí trati Radnice – Chrást u Plzně. Napojoval kdysi důležitou uhelnou oblast na celostátní dráhu Praha - Plzeň. Pokud si budete chtít most vyfotit i s projíždějícím vlakem, cestu sem si dobře naplánujte. Dnes tudy totiž jezdí jen malý motorový vlak přibližně jednou za tři hodiny. Ale i bez vlaků je na co se dívat.

V rodném listě mostu je i krev

Údolím teče Klabava

Procházkou po levém břehu řeky dojdete po široké cestě asi dvacet metrů před most. I samotná procházka údolím řeky Klabavy je příjemná. Cestou k mostu se dostanete pohodlně na pozorovací poloostrůvek, který nejsíš využívají hlavně rybáři.

Po pravém břehu vedou klikaté pěšinky zarostlým svahem, ale při troše odvahy se právě tudy dostanete až pod samotný most. Zblízka si tu můžete prohlédnout dva mohutné pilíře z žulových kvádrů. Jejich výška je téměř 40 metrů. Co to muselo dát koncem 19. století práce. Také se tu vinou spěchu a nedodržení postupu odehrála tragická událost. Při usazování se ocelová konstrukce vysmýkla a utrhla. Při pádu kolosu několik dělníků zemřelo, další byli vážně zraněni.

Zpod mostu je dobře vidět samotná důmyslná ocelová snýtovaná konstrukce, která sestává ze tří samostatných obrácených oblouků. Její skuliny a záhyby využívají hlavně ptáci. Dravci odtud mají dobrý výhled do údolí.

Most v zcadle řeky Klabavy

Most prošel v nedávné době rekonstrukcí, a tak se ocelová konstrukce pyšní krásným červeným nátěrem. Železničnímu mostu s žulovými pilíři to prostě nad Klabavou sluší.

I sám Eiffel by měl z mostu nejspíš radost

Gustav Eiffel po svém triumfálním úspěchu na světové výstavě v Paříži v roce 1889, kde svět spatřil jeho ocelovou věž, u nás známou jako Eiffelovka, stavěl svoje konstrukce ostošest po celém světě. Jeho žádané nejen železniční mosty vyrostly kromě Francie třeba ve Španělsku, Portugalsku, Maďarsku, Jižní Americe nebo Vietnamu.

Ten u Smědčic na Plzeňsku nebo Ivančic na jižní Moravě je ale geniálnímu francouzskému inženýrovi Gustavu Eiffelovi připisován neprávem. Jako nadšený konstruktér by měl ale snad i on radost, že most i po sto letech funguje, jak má.

Spustit audio
autor: Pavel Halla