Jan Dobrovský vystavuje fotografie z natáčení filmu Nabarvené ptáče. Vlídně a poeticky, říká

28. leden 2020

V budově českobudějovického rozhlasu probíhá výstava fotografií novináře a filantropa Jana Dobrovského. Vystavené snímky pořídil během natáčení Marhoulova filmu Nabarvené ptáče. Více v rozhovoru se Zdeňkem Zajíčkem:

Když si prohlížím vaše fotografie, napadá mne, jestli je to ještě digitální foťák anebo jestli přišla na řadu stará dobrá fotokomora, vývojka a ustalovač? Mě to totiž vyloženě evokuje svitkový film, případně kinofilm v černobílé verzi.

Nabarvené ptáče se natáčelo na klasický film, což už je dnes již archaická metoda a skoro nikdo to nezná. Nicméně se pořád vyrábí na zakázku. Takže jsme natáčeli film na filmový pás a vyvolávali jsme ho ve vývojce. A já jsem chtěl mít fotografie sice trošku jinak než je má Vláďa Smutný, ale zase jsem chtěl, aby atmosféra byla stejná - proto jsem začal fotit na film, který se používal do kamery. Vyvolával jsem ho ale trochu jinak než ho vyvolávají laboratoře. V domácích podmínkách se to dělá v jiné vývojce. Film do kamery je přece jenom charakteristikou trochu jiný, než je běžný film do fotoaparátu. Takže tím jsem začal. No a digitální fotografie, kterých je na výstavě většina, jsem stylizoval do doby filmu filmového materiálu.

Myslím si, že fajnšmekři by si mohli zkusit najít, která je která. Například na této veliké, s dětmi v koutě, je vidět zrno. Osobně tipuji, že jde o filmový pás…

Ano, tipujete správně. Jde o fotografii z Brna. Zrovna bylo mizerné světlo a vůbec komplikované podmínky. Fotografoval jsem tam, kde se zrovna nesvítilo pro filmovou kameru, věci v meziscénách, při přípravě natáčení, při zkouškách. Mě totiž přišlo zbytečné fotit něco, co bude vidět v kině.

Čtěte také

Vy spolupracujete s Pamětí národa, se společností Post Bellum. Když nyní vidíte s odstupem po natáčení tyto fotky a vůbec celé téma původní knihy Nabarvené ptáče, co si vybavíte a co byste výstavou chtěl předat? Témata války, dětství ve válce a holokaustu a vůbec zvěrstev, které film zobrazuje, jsou pro současnou generaci v podstatě už asi jen filmovou záležitostí.

Ano, proto jsem se také rozhodl spolupracovat s Václavem Marhoulem, celé to vyfotografovat a udělat z toho knihu. Pro mě je román Nabarvené ptáče trochu literární slátaninou, nicméně s obrovským přesahem toho, co sděluje o lidech a o lidské povaze. Tedy pro mne kniha významná. Příběh je velmi syrový a surový, možná pro někoho nestravitelný, a přesto má kniha desítky milionů čtenářů. Předpokládal jsem, že film bude vyvolávat nějakou emoci a já jsem chtěl fotografií přidat trochu klidnější, vlídnější pohled, aby byl příběh stravitelný i pro ty, kteří například do kina nepůjdou, protože se příběhu budou bát. Tedy motivací pro mne byl samotný příběh, to zlo, upozornění na to, co v nás v lidech je.

Hlavní protagonista filmu Nabarvené ptáče Petr Kotlár je nominován na Českého lva v kategorii nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli. Petr Kotlár je nejmladším nominovaným hercem od roku 1997, kdy byl nominovaný a cenu získal Andrej Chalimon, hlavní hrdina filmu Kolja.

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.