Jan Kraus: Doma všem říkám, že je to jediné místo, kde mluvím zadarmo

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Herec a moderátor Jan Kraus

Moderátor a herec Jan Kraus je známý nejen svérázným humorem, ale také obchodním talentem. Dělal například účetního, živil se daňovým poradenstvím, organizováním stavebních veletrhů nebo prodejem keramiky své první manželky Jany. Jednou mu proto bylo řečeno: „Když můžeš dělat víc profesí, tak jsi miláček boží.“

Jan Kraus prý není a nikdy nechtěl být byznysmenem, ale byznys mu stále lezl do života a pokaždé mu ho měnil. A nebyl by to snad ani právě Jan Kraus, aby každou svoji životní etapu neměl spojenou s řadou příběhů a veselých historek. Ty nejzajímavější, související právě s jeho obchodním talentem, vydal v knížce s názvem Můj soukromý buzynes.

Xaver se přiznal, že ho nejvíce baví příběhy spojené s „keramickým obdobím“ populárního moderátora. Jan Kraus totiž patří mezi nemnoho lidí, kteří začali v malém podnikat ještě před rokem 1989. Aby se uživil, začal prodávat keramiku, kterou vyráběla jeho tehdejší manželka Jana. „Byl to tenkrát ďábelský počin, moc jsme keramiku zpočátku neuměli, a když jsme se ji konečně naučili vyrábět, tak byl zase problém ji prodávat. Mohli jsme sice dělat výrobky pro družstva lidové umělecké výroby, ale my jsme dělali díla umělečtější, řekl bych spíše pro tu maloměstskou kulturu, a ty jsme mohli prodávat jenom na černo,“ vzpomíná Jan Kraus.

Kulička štěstí pro plukovníka Halíře

Prodej keramiky manželům Krausovým příliš nevynášel, a tak jim hodně pomohlo, když herec našel soukromého mecenáše. Byl jím plukovník Halíř, vzdělaný a přátelský člověk, který disponoval slušnými financemi a řadu jejich keramických děl kupoval. Jednou ho okouzlil keramický kobaltový košík, který však Krausovi už prodali jinému zájemci. To ale samozřejmě pro Jana Krause nebyl problém a plukovníkovi košík slíbil.

„Jana tenkrát musela začít dělat nový košík, ale měli jsme to na knop. Ráno měl končit výpal keramiky, u kterého nikdy nevíte, jak dopadne a už v poledne si měl plukovník přijít. Jana tenkrát otevřela pec a já si oddychl, košík vypadal nádherně, kobaltová glazura se krásně leskla. Jana ho vyndala, ale vzápětí se rozplakala. Z neznámého důvodu se do košíku připálila ošklivá hliněná kulička. Nevěděli jsme co s tím, až mě napadlo, přesvědčit Janu, aby kuličku rychle natřela zlatou barvou. Po příchodu si plukovník košík začal prohlížet, moc se mu líbil, ale potom spatřil kuličku a ptal se, co to má znamenat. Rychle jsem mu odpověděl, že je to kulička štěstí, udělaná speciálně pro něj. No a všechno dobře dopadlo, plukovník byl nadšený a já dodnes trvám na tom, že byl i šťastný,“ směje se Jan Kraus.

Účetní i podnikatel v oblasti veletrhů

Po roce 1989 se Jan Kraus živil krátce také jako účetní a daňový poradce. „První daňová přiznání jsem dělal lidem doma ručně. V domě jsem měl kolikrát frontu až na schody. Na základě podkladů jsem klientům přiznání vyplňoval propiskou a peníze mi dávali do kapsy,“ vzpomíná Jan Kraus na začátky svého účtařského období, kdy ještě nebyly ekonomické počítačové programy. Díky své kariéře účetního se později dostal i do oblasti podnikání týkající se stavebních veletrhů a jezdil za partnery do Itálie. Ti ho považovali pouze za dlouhodobého a úspěšného byznysmena, ale nakonec jim musel přiznat, že jeho hlavní povolání je herectví. Naštěstí se od nich potom dozvěděl, že když může dělat více profesí, tak je vlastně miláček boží.“

A pokud vás zajímá, proč se Jan Kraus obával svoji hereckou profesi přiznat, poslechněte si celý záznam pořadu.