Jan Mária Dobrodinský - sbormistr, skladatel a pedagog
13. prosinec 2012
V Tandemu Jana Rosáka byl sbormistr, skladatel a pedagog Jan Maria Dobrodinský, od kterého jste se mimo jiné dozvěděli, jak vzpomíná na studia u Václava Talicha, na práci na ministerstvu a prozradil, jak tráví svůj volný čas.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den, vážení posluchači, vám ze studia Tandemu přeje opět Jan Rosák. Dnes jsem si pozval významnou osobnost české hudby, sbormistra, skladatele a pedagoga Jana Mariu Dobrodinského. Vítám vás, dobrý den.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
Děkuji. Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hudba, kterou se celý život můj host zabývá, skládá ji, upravuje a diriguje, je pravda trošku jiná, než jste zvyklí slýchat běžně z rádia, třeba i z Tandemu, a proto pro vás třeba některé skladby můžou být překvapením. Hezkou chvilku u rádia přeju vám všem.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Můj dnešní host Jan Maria Dobrodinský. Tak jste z hudební rodiny. Narodil jste se u Jindřichova Hradce.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
No, já jsem se narodil o prázdninách, a proto říkám, že jsem líný, víte. Přišel jsem trošku dřív a maminka tam byla u rodičů mého otce. No a udělala takovou neprozřetelnost. Tam se ještě nosila do chalupy voda v kyblích, asi tak 20 metrů od studánky. Prostě nesla ráno kýble a v noci jsem byl na světě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, vzhledem k tomu, že já jsem se narodil taky o prázdninách a taky pociťuju občas tu lenost, tak něco na tom bude. Něco na tom bude, no. Ale jinak mám takový pocit, že u vás to bylo prostě dáno už geny, protože vy pocházíte z takové ale výsostně hudební rodiny, viďte.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
No, myslím, že ano. Dal bych vám zapravdu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Otec Bedřich Dobrodinský, harfeník a skladatel, strýc, sestřenice, bratr, všichni muzikanti.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
Ano, ano, ale zajímavé je, já jsem na to přišel až později, že vlastně taková nějaká genealogie muzikantská je spíš z linie mé maminky. Ta byla rozená Maříková a to byla muzikantská famílie, rod takový vršovický, ještě když Vršovice byly samostatná obec a potom město. No a objevil jsem náhodou, když jako študent ještě jsem chodil vypomáhat do Národního divadla do orchestru, fotografie Bedřich Smetana se svým orchestrem a tam právě byl jeden Mařík. A ptal jsem se, tenkrát ještě byl naživu dědeček, jak to je. No, tak to byl jeho bratranec o jedno koleno zpátky, starší, jo, který tam hrával teda v orchestru. No a tam byla řada, teď dneska se říká lidoví muzikanti, že, tak prostě z téhle famílie. A maminka byla tedy vynikající cellistka. Nádherný tón měla. Jenomže, jak to bývalo tenkrát, když se někdo vdal, tak už jako se nehodilo, aby šel hrát do orchestru nebo tak, tak už to zůstalo spíš rozvinutější koníček její.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, vy můžete ještě navíc občas tvrdit takhle s přimhouřením oka, že váš předek byl třeba Kája Mařík taky.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
Ale to vím určitě, že to nebylo. Na to jsem se jako kluk ptal pochopitelně, když jsem to četl.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo? Je to tak, jo?
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
Jo. Není to ta větev.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak Kája Mařík je trochu fikce, že jo. On se jmenoval jinak.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
On se jmenoval jinak taky, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale ta hudební, ta inspirace ve vás byla samozřejmě hluboko, takže asi jste si nikdy nepředstavoval, že budete dělat něco jiného, viďte.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
Teď řeknu upřímně, já jsem si jako kluk nebo, řekněme, pomalu do 20, ještě víc skoro let nepředstavoval, že budu dirigent, to vám řeknu upřímně. Tak já jsem se pochopitelně musel učit na klavír, že. No, ale prostě jako šlo to a nešlo to. Na klavír musíte mít jako už vopravdu, to se musíte narodit přímo pro ten nástroj. Tak jsem měl takovou pauzu, normálně jsem chodil do školy a tak dále, docela mi to šlo. No, tak tatínek řekl: "No, tak prostě z tebe muzikant nebude." A vlastně ten zlom nastal někdy ve 13 mých letech, když jsem, tenkrát v Praze byly 3 symfonické středoškolské orchestry. No a já jsem měl takovou touhu, poněvadž jsem měl některé kamarády, kteří v těch orchestrech hráli, prostě do nějakého takového orchestru přijít. No a tak to zkoušeli na různé nástroje. Pochopitelně první byla tátova harfa, ale na to nemám prsty, že jo, potom cello po mamince, to by taky šlo, flétnu jsem zkoušel, ale to mě nějak nechytilo. Až prostě táta jednou v tramvaji se domluvil s vedoucím lesních rohů tenkrát ve filharmonii, panem Oldřich Seligrem a ten řekl: "No, tak mi ho pošli, já ho vyzkouším." No a to právě byl ten osudový okamžik, kdy on mi dal tu hornu do ruky, vysvětlil mi, jak do toho mám fouknout, já jsem fouknul a hrál jsem takřka celý rozsah, no. Tak se zjistilo, že bych na to byl. No a pak se to odvíjí strašně pomalu. Takhle se se mnou seznámil Talich a potom já s ním a potom, když byl v Bratislavě, tak jsem se k němu přihlásil a tam jsem vyštudoval a už byl konec se mnou. Už jsem byl dirigent.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Bývaly, bývaly doby, kdy v každé, samozřejmě větším městě o tom ani nemluvím, menším taky, každé vesnici málem býval nějaký sbor. Ale dneska už dokonce mizí i takové ty klasické velké sbory, na které jsme byli zvyklí poslouchat je třeba v rádiu. A když mám tu příležitost povídat si s jedním z našich nejslavnějších sbormistrů, dirigentem, skladatelem, pedagogem Janem Mariou Dobrodinským, tak mi nedá, abych se nezeptal, čím to je, že nám ty sbory tak ubývají?
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
No, ono to je pravda a trošičku není pravda, protože dneska v podstatě, bych řekl, ta struktura je jiná. Dneska žijí docela dobře dětské sbory, ale co úplně zmizelo takřka, jsou mužské sbory, protože chlapi buďto teda jdou na fotbal nebo do hospody, že jo nebo vydělávají někde peníze. A aby někde chodili dvakrát týdně večer zpívat, tak to už jako.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A zadarmo.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
A ještě zadarmo dokonce někdy, tak už je na to nechytí. Takže to je, bych řekl, takový základní problém, protože tím pádem neexistují pořádně ani smíšené sbory, že. No a druhá věc je, že tady jsme měli nejméně 3 české profesionální dobré sbory a já s vděčností vzpomínám na rozhlasový sbor pražský, který, abych tak řekl, se mě ujal, když mě ze Slovenska vyhnali, to by byla celá historie. Bylo to v 77.roku, čili asi víte, jaké tady byly souvislosti. Tak třeba to, kolik muziky současných autorů se nahrálo a vysílalo. I když dneska třeba některé by se nevysílaly kvůli teda textu, že, tak pořád to bylo enormní množství muziky, kterou nikdo dneska už neudělá. No a další byly samozřejmě ty velké amatérské sbory. Hlahol, když zpíval, to bylo, ta kruchta, abych tak řekl, ve Smetanově síni, to bylo plné, že. No a to dneska nejde. No a ty, musím říct trošku, nechci to snižovat, ale vegetují. Ten Pražský filharmonický sbor, v Brně brněnský sbor se nazval Český pěvecký sbor, přestože je z Moravy, tak to jsou vlastně dva jediné profesionální sbory tady a ty mají co dělat, aby se uživily. Na Slovensku je ten Slovenský filharmonický sbor, který jsem teda léta vedl. No a já bych řekl, že to je prostě tou skladbou té společnosti a tím celkovým zaměřením společnosti a tak, že to už prostě, to bylo všecko takové trošku doznívání toho obrozeneckého nadšení. My děláme něco pro národ, my děláme něco pro kulturu českou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Myslíte si, že se to třeba může vrátit ještě?
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
No, já bych řekl, že nevím. Řeknu to upřímně. Podívejte se, jak se třeba celá společnost a všechno změnila, teda já to dobře pamatuju, od války druhé, že. I třeba tady, co se koukám na ten mikrofon nebo tadyhle, co jsou ty nahrávací přístroje, jenom za ty roky, co už nejsem v rozhlase, já na to koukám skoro jak na nové věci, že. No a kudy se to bude vyvíjet, jestli vůbec lidi budou ještě hrát a zpívat, nebo se to bude dělat, teď se tomu říká syntetizátor, jestli se nemýlím, tak to skutečně si netroufám předpovědět.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jan Maria Dobrodinský, můj dnešní host, se už zmínil o tom, že studoval také u slavného, pověstného Václava Talicha, který je dokonce tak slavný i mezi lidmi, kteří v podstatě ani nevědí, o jak úžasnou osobnost se jedná a třeba si ho jenom vyluští v křížovce. Náhodou jsem jednou narazil na Václav Talich. No, ale vy jste na něj narazil jako v plné síle jako na pedagoga. Jaké to bylo studovat u Talicha?
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
No, ono to mělo dvě stránky, které se vzájemně doplňovaly. Za prvé já jsem u něho studoval v Bratislavě, když byl v takovém polovyhnanství, v poloemigraci, že. A já jsem zase byl taky v poloemigraci. V podstatě já vzhledem k mé určité študentské minulosti bych asi v těch 50.letech byl tady zavřený a podařilo se mi tam dostat na VŠMÚ a k němu. On mě znal už před tím, to nebudu teď rozšiřovat, to by byla zase určitá povídka. Ještě se mnou študovali 2 Češi, jeden Kouba, ten byl z Bělé pod Bězdězem a jeden z Moravy, nějaký Bílek. Ten náš ročník. My jsme byli druhý ročník jeho, před námi byl ještě jeden. A tak my jsme k němu měli takový vnukovsko-dědečkovský vztah skoro a von k nám také. Bylo normální se zeptat, pane profesore, nepotřebujete něco nakoupit nebo přinést nebo takhle, to bylo normální. Takže tohle byla ta jedna stránka, ta lidská, bych řekl. A druhá byla ta umělecká, protože Talich v té době skutečně byl na vrcholu svých dirigentských, fyzických do jisté míry a duševních sil. No dozrával k určité filozofii interpretační a vlastně v té době v Bratislavě jako skutečně to dotvořoval ten pohled intepretační. No, takže to jsem mnoho od něho pochytil. A musím říct, že zase zlé se proměnilo v dobré, protože jsem se nedostal v orchestru, asi 5 vítězných konkurzů mám za sebou do českých orchestrů a z důvodu toho černýho puntíku v kádrovým posudku nic. Tak jsem se stal šéfem toho bratislavského, 2 roky, vlastně 3 roky tedy rozhlasového sboru, potom jsme přešli do filharmonie. A že vlastně to, co jsem slyšel o interpretaci s orchestrem, jsem musel nějak vymyslet pro ten sbor. Takže to, že jsem nebyl orchestrální dirigent, nakonec se ukázalo jako dobré zase, ať už pro ten sbor nebo i pro mě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, potom, co jste se stal hlavním sbormistrem Slovenského filharmonického sboru, tak jste šéfoval ještě mnoha jiným sborům, teda mnoha, určitě některým. Třeba slavnému pěveckému sboru Československého rozhlasu.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
No, ano. No, to jsem nešéfoval.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tam jste byl sbormistrem.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
Tam jsem byl sbormistrem, poněvadž to zase bylo nějaké nomenklaturní míst, ten šéf, takže to zase bohužel jsem nebyl nebo bohudík. No a pak jsem byl v těch Poděbradech v tom Středočeském symfonickém.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tam jste byl hlavním dirigentem.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
Tam jsem byl 6 let jako hlavním dirigentem. To jsem konečně se stal tím dirigentem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale myslím si, že ta Bratislava vás jaksi přitahovala a navíc se k vám zachovala velice dobře, protože vy jste se habilitoval jako docent dokonce na VŠMÚ, že jo.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
S 15letým odkladem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Až v 91.roce, to je pravda. No a taky jste potom, rok poté jste přijal velice zajímavou funkci, o které si za chviličku popovídáme. Vy jste v podstatě se stal člověkem ne v politice, ale jaksi ve vládních strukturách.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
Tak trošičku, no, jsem si k tomu přičuchl, jak se říká česky.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem kdysi před časem měl příležitost pracovat také se Zdeňkem Izerem. Kolem něj byla taková parta muzikantů a jeden z nich se jmenoval Marek Dobrodinský. Vůbec mě to nenapadlo, až teprve teď, když mám tu příležitost sedět proti slavnému sbormistrovi, dirigentovi, skladateli, pedagogovi Janu Marii Dobrodinskému, že tady nějaká souvislost je.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
Tak je to můj kluk, jak se říká, syn prostě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak on se nikdy nepochlubil, no.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
Tak nevím, možná, že to bylo ze skromnosti. Prostě nevím, že se nepochlubil. Já jsem to nikdy nezapíral, že je můj syn, ani před úřady ani v takovýchhle příležitostech. Tak nemám důvod. On vyštudoval normálně, má techniku vyštudovanou, má inženýra a tak dále.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale nepotatil se, co se týče tedy jako dirigování.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
No, podívejte se, možná, že by se byl třeba potatil do jisté míry, poněvadž nějaké to nadání muzikantské nakonec prokázal.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jsem to viděl přímo, no, jasně.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
Nebo slyšel, že. Ale právě ty komplikované záležitosti, co tady byly třeba s přijímáním na vysokou školu a tak. On byl teda všestranně nadanej kluk i teda normálně ve škole vyznamenání a gympl a tohle, no tak jsme viděli jako takovou bezpečnější cestu po mých zkušenostech, kdyby prostě vyštudoval takovouhle školu nějakou. Tak von to vyštudoval, byl chvilku i v televizi zaměstnaný, učil i na průmyslovce nějaké. No a potom ho ovšem ta neklidná kumštýřská krev přece jenom strhla a více méně se věnoval hlavně tomuhle oboru.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jste říkal, že se původně měl vydat na tu pevnou, takovou tu, jak se říká, poctivou práci, ale vydal se na naprosto tenký led, a to na kumšt, na showbyznys. Tak teď si poslechneme, jak mu to jde.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak jsem vás, vážení a milí posluchači, trošku napnul s tím, že můj dnešní host Jan Maria Dobrodinský taky v 90.letech vstoupil takříkajíc přímo do státních služeb, téměř na nejvyšší úrovni. Prostě byl jste poradcem ministra kultury České republiky Pavla Tigrida tehdy, že jo.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
No, ještě Jindřicha Kabáta.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ještě před tím Kabáta.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
92-96 tam byl právě Kabát ministr.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak povídejte, v čem to spočívalo tahle ta vaše funkce poradce?
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
No, podívejte se, já jsem trošku naznačil už, že jsem si myslel, že se vracím do dob svého mládí, protože tak po tom 45.roce jsem si nikdy, nevím, jestli jsem to už náhodou neřekl, nikdy jsem si nemyslel, že budu dirigent a spíš jsem si myslel, že nějak budu nějakým způsobem politik. Pak přišel vítězný únor a tak dále. No a když teď se to změnilo, tak jsem si říkal, tak teď máš možnost to. No, tak jsem se tak trošku tomuhle věnoval, no a ten doktor Kabát právě si mě potom vybral jako poradce. Já se přiznám, teď říkám vždycky takový obrat, že nejchytřejší jsem byl na tom ministerstvu první dva týdny, kdy jsem si myslel, že všemu rozumím. Potom asi 2 měsíce jsem nevěděl, kde mně hlava stojí. No a pak asi tak po 2 letech jsem si říkal, tak teď tomu rozumím, tomu ministerstvu, neříkám kultuře. Takže dneska, když člověk čte, jak nějaký poradce tadyhle nějakých tisíc korun, támhle milionek a támhle něco, to prostě v té době skutečně nebylo a mohu říct, že ani mezi těma politikama, jako ministrama, poslancema a tak dále to nebylo. To byla jiná doba, tam bylo spoustu nadšení. Já jsem kupříkladu byl překvapenej, že budu za to dostávat plat, to mě ani nenapadlo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jste myslel původně, že to je brigáda, jo.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
A potom, když jsem to ženě říkal, tak vona říká: "No, co? Ty jsi to teď dělal zadarmo a teď ti za to budou platit." No, ale přiznám se, když dneska vidím, kam to, že to byla taky trošku práce marná, protože měl jsem trošku jiné představy o tom.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V čem jste radil třeba ministrovi nebo ministrům vlastně?
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
Tak podívejte se, vlastně první záležitost, a na tu jsem nesmírně hrdý, bylo, že mě žádal o vyjádření o České filharmonii vzhledem k Rudolfinu, protože předcházející pan ministr, nechci ho jmenovat, abych mu neubral na jeho slávě, podepsal už, že Rudolfinum bude patřit stavební firmě, která Rudolfinum opravovala. A v podstatě bez vědomí orchestru filharmonie. No a teď bylo třeba s tím něco dělat. Dovedete si představit, že by dnes, že by Rudolfinum patřilo stavební firmě? A oni měli i takový. Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si to představit dovedu, ale byla by to hrůza teda.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
No a on mě žádal o vyjádření, já jsem teda napsal to vyjádření a tak dále, kde jsem samozřejmě se stavěl za to, že jednoznačně tam musí být pánem Česká filharmonie. To bylo v podstatě moje první takové. A pak to byla řada věcí. Obvykle teda za doktora Kabáta bylo to tak, že když přišel nějaký dopis nebo někdo za ním, o něco žádal, tak ho poslal za mnou, já jsem ho vyslechl. Když se dalo něco, tak jsem zařídil. Ale to bylo skutečně vod vesnických kostelíků přes všecko možné, že. A pokud jsem nemohl, tak jsem aspoň třeba poradil, obraťte se tam a tam anebo jsem tomu ministrovi napsal nějaký rozklad a tak. No a pochopitelně dostával jsem i agendu vyjadřovat se třeba k některým návrhům, co šly do vlády. Tak s oblibou mně posílali všecky záležitosti, co se týkaly obrany a ministerstva obrany. Ale gripeny mně neposlali na vyjádření. Takže takhle, byla to velice rozmanitá práce, i když jako, bych řekl, suma sumárum dneska se na to dívám trošku, co se týká výsledku, kriticky, tak musím říct, že mě to bavilo.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jan Maria Dobrodinský, můj dnešní host, sbormistr, dirigent, skladatel, pedagog. Tak zatímco jste poslouchali píseň, tak pan Dobrodinský se divil, že ho budou celou hodinu posluchači poslouchat a já ho ubezpečil, že ano, že budou. A vím proč, protože povídá velice zajímavě.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
To mě velice těší.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Před chvilkou jste říkal, jak vás docela chytila ta práce na tom ministerstvu. To se docela divím, protože to tehdy asi byla opravdu práce docela zajímavá.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
No, bylo to takové průkopnické, bych řekl, víte, protože vlastně nic tady nebylo pevné, bych řekl.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dneska už je to trošičku jinak. No, tak to vás bavilo. Ale pozor, já teď trošičku přehodím výhybku a dostaneme se na takovou půdu, kdy trošičku ty vzpomínky už nebudou tak úplně veselé. Vy jste se zmínil o roku, tuším, 77, kdy jste byl.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
Byl odešet.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A přímo vás vyhnali z ráje, tedy pardon ze Slovenska.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
No, z ráje by snad bylo příliš. Ale skutečně pracoval jsem tam v tom sboru 27 let a myslím, že tam výsledky byly. Ale byly tady jednak tlaky politické, které se vázaly vlastně k té mé studentské práci mezi 45 a 48. Já se jinak můžu pochlubit, že jsem byl v tom pochodě na Hrad za prezidentem Benešem. Už asi dohromady tady mnoho pamětníků není. A to byla jedna věc. A druhá věc, pochopitelně to musím do jisté míry uznat, že na tomhle vrcholném místě dirigentském chtěli Slováci mít prostě Slováka, no, takže tam byly tyhle ty tlaky. Samozřejmě se potom přidaly i různé jiné a mezi jiným i to, že bez mého vědomí byl angažován jeden kolega ze Sovětského svazu jako můj asistent, ale bylo jasné, že je designován, že to místo po mně přejme. Takže já jsem se rozhodl pracovní poměr rozvázat a odešel jsem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak původně chtěli Slováka, pak si vzali sovětského člověka.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
V tomto případě třeba národního divadla vysloveně tehdejší pan ministr řekl nebo soudruh ministr řekl, že když si nenajdete na to místo Slováka, tak pozvu Sověta. Tam jim to řekl jasně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A bylo hotovo.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
A bylo.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Posloucháte Tandem, v něm povídání Jana Marii Dobrodinského, sbormistra, dirigenta, skladatele a hudebního pedagoga. A taky publicisty, protože výčet těch vašich instruktážních prací by byl určitě dlouhý, stejně tak jako výčet i skladeb, které jste vy složil. Ale už nemáme za A tolik času a za B mě ohromně zajímá, co děláte v současné době, teď. Čím se zabýváte?
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
V současné době jsem přežívající český penzista se všemi teda atributy i druhu ekonomického a tak dále, protože třetím rokem teď už neučím na pedagogické fakultě. Ještě jsem učil na pedagogické fakultě. Prostě řekl bych, i když si myslím, to si ale myslí každý v mém věku, že po té stránce duševní a tak dále tady ty schopnosti jsou, nakonec to můžete posoudit z toho rozhovoru třeba, tak jednou se přestat musí. V podstatě se snažím, abych neupadl ani na duchu ani na těle. Je to takový široký pojem, ale přesněji bych to ani nevyjadřoval.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já předpokládám, že jste z oblasti hudby jaksi nevyskočil, že sledujete hudební dění, chodíte na koncerty, předpokládám.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
Tak chodím, pokud ta vstupenka je přístupná pro důchodce.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to samozřejmě. A co jinak? Jak se jinak bavíte?
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
Přiznám se, že píšu jakési memoáry, protože opravdu ten život není jednoduchý. Kdybychom si tady déle povídali, tak ještě ledacos bych řekl. No a ještě jsem zván do různých porot, sborových soutěží a takhle. Ale v podstatě bych řekl, rád sedím doma, mám hodnou ženu. Takže asi takhle nějak to jde.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je hezké, když může člověk říct, že to jde. A já vám přeju, pane Dobrodinský, aby vám to hodně dlouho ještě šlo.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
Velmi mě to těší a zvlášť vám také to přeju, protože vy jste v rozkvětu chlapských let.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nevím, jestli takhle by měl chlap v rozkvětu vypadat, ale díky za to.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
No, ale zaplaťpánbůh. A sleduju teda vaše moderátorství a sleduju vaše moderátorské počiny hlavně teda v televizi a vždycky vás rád poslouchám a vidím. Takže všechno nejlepší přeji.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Děkuju a budu se snažit, abych vás také potěšil občas. Mějte se moc hezky a na shledanou.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
Na shledanou.
Spustit audio
--------------------
Dobrý den, vážení posluchači, vám ze studia Tandemu přeje opět Jan Rosák. Dnes jsem si pozval významnou osobnost české hudby, sbormistra, skladatele a pedagoga Jana Mariu Dobrodinského. Vítám vás, dobrý den.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
Děkuji. Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hudba, kterou se celý život můj host zabývá, skládá ji, upravuje a diriguje, je pravda trošku jiná, než jste zvyklí slýchat běžně z rádia, třeba i z Tandemu, a proto pro vás třeba některé skladby můžou být překvapením. Hezkou chvilku u rádia přeju vám všem.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Můj dnešní host Jan Maria Dobrodinský. Tak jste z hudební rodiny. Narodil jste se u Jindřichova Hradce.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
No, já jsem se narodil o prázdninách, a proto říkám, že jsem líný, víte. Přišel jsem trošku dřív a maminka tam byla u rodičů mého otce. No a udělala takovou neprozřetelnost. Tam se ještě nosila do chalupy voda v kyblích, asi tak 20 metrů od studánky. Prostě nesla ráno kýble a v noci jsem byl na světě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, vzhledem k tomu, že já jsem se narodil taky o prázdninách a taky pociťuju občas tu lenost, tak něco na tom bude. Něco na tom bude, no. Ale jinak mám takový pocit, že u vás to bylo prostě dáno už geny, protože vy pocházíte z takové ale výsostně hudební rodiny, viďte.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
No, myslím, že ano. Dal bych vám zapravdu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Otec Bedřich Dobrodinský, harfeník a skladatel, strýc, sestřenice, bratr, všichni muzikanti.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
Ano, ano, ale zajímavé je, já jsem na to přišel až později, že vlastně taková nějaká genealogie muzikantská je spíš z linie mé maminky. Ta byla rozená Maříková a to byla muzikantská famílie, rod takový vršovický, ještě když Vršovice byly samostatná obec a potom město. No a objevil jsem náhodou, když jako študent ještě jsem chodil vypomáhat do Národního divadla do orchestru, fotografie Bedřich Smetana se svým orchestrem a tam právě byl jeden Mařík. A ptal jsem se, tenkrát ještě byl naživu dědeček, jak to je. No, tak to byl jeho bratranec o jedno koleno zpátky, starší, jo, který tam hrával teda v orchestru. No a tam byla řada, teď dneska se říká lidoví muzikanti, že, tak prostě z téhle famílie. A maminka byla tedy vynikající cellistka. Nádherný tón měla. Jenomže, jak to bývalo tenkrát, když se někdo vdal, tak už jako se nehodilo, aby šel hrát do orchestru nebo tak, tak už to zůstalo spíš rozvinutější koníček její.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, vy můžete ještě navíc občas tvrdit takhle s přimhouřením oka, že váš předek byl třeba Kája Mařík taky.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
Ale to vím určitě, že to nebylo. Na to jsem se jako kluk ptal pochopitelně, když jsem to četl.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo? Je to tak, jo?
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
Jo. Není to ta větev.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak Kája Mařík je trochu fikce, že jo. On se jmenoval jinak.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
On se jmenoval jinak taky, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale ta hudební, ta inspirace ve vás byla samozřejmě hluboko, takže asi jste si nikdy nepředstavoval, že budete dělat něco jiného, viďte.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
Teď řeknu upřímně, já jsem si jako kluk nebo, řekněme, pomalu do 20, ještě víc skoro let nepředstavoval, že budu dirigent, to vám řeknu upřímně. Tak já jsem se pochopitelně musel učit na klavír, že. No, ale prostě jako šlo to a nešlo to. Na klavír musíte mít jako už vopravdu, to se musíte narodit přímo pro ten nástroj. Tak jsem měl takovou pauzu, normálně jsem chodil do školy a tak dále, docela mi to šlo. No, tak tatínek řekl: "No, tak prostě z tebe muzikant nebude." A vlastně ten zlom nastal někdy ve 13 mých letech, když jsem, tenkrát v Praze byly 3 symfonické středoškolské orchestry. No a já jsem měl takovou touhu, poněvadž jsem měl některé kamarády, kteří v těch orchestrech hráli, prostě do nějakého takového orchestru přijít. No a tak to zkoušeli na různé nástroje. Pochopitelně první byla tátova harfa, ale na to nemám prsty, že jo, potom cello po mamince, to by taky šlo, flétnu jsem zkoušel, ale to mě nějak nechytilo. Až prostě táta jednou v tramvaji se domluvil s vedoucím lesních rohů tenkrát ve filharmonii, panem Oldřich Seligrem a ten řekl: "No, tak mi ho pošli, já ho vyzkouším." No a to právě byl ten osudový okamžik, kdy on mi dal tu hornu do ruky, vysvětlil mi, jak do toho mám fouknout, já jsem fouknul a hrál jsem takřka celý rozsah, no. Tak se zjistilo, že bych na to byl. No a pak se to odvíjí strašně pomalu. Takhle se se mnou seznámil Talich a potom já s ním a potom, když byl v Bratislavě, tak jsem se k němu přihlásil a tam jsem vyštudoval a už byl konec se mnou. Už jsem byl dirigent.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Bývaly, bývaly doby, kdy v každé, samozřejmě větším městě o tom ani nemluvím, menším taky, každé vesnici málem býval nějaký sbor. Ale dneska už dokonce mizí i takové ty klasické velké sbory, na které jsme byli zvyklí poslouchat je třeba v rádiu. A když mám tu příležitost povídat si s jedním z našich nejslavnějších sbormistrů, dirigentem, skladatelem, pedagogem Janem Mariou Dobrodinským, tak mi nedá, abych se nezeptal, čím to je, že nám ty sbory tak ubývají?
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
No, ono to je pravda a trošičku není pravda, protože dneska v podstatě, bych řekl, ta struktura je jiná. Dneska žijí docela dobře dětské sbory, ale co úplně zmizelo takřka, jsou mužské sbory, protože chlapi buďto teda jdou na fotbal nebo do hospody, že jo nebo vydělávají někde peníze. A aby někde chodili dvakrát týdně večer zpívat, tak to už jako.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A zadarmo.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
A ještě zadarmo dokonce někdy, tak už je na to nechytí. Takže to je, bych řekl, takový základní problém, protože tím pádem neexistují pořádně ani smíšené sbory, že. No a druhá věc je, že tady jsme měli nejméně 3 české profesionální dobré sbory a já s vděčností vzpomínám na rozhlasový sbor pražský, který, abych tak řekl, se mě ujal, když mě ze Slovenska vyhnali, to by byla celá historie. Bylo to v 77.roku, čili asi víte, jaké tady byly souvislosti. Tak třeba to, kolik muziky současných autorů se nahrálo a vysílalo. I když dneska třeba některé by se nevysílaly kvůli teda textu, že, tak pořád to bylo enormní množství muziky, kterou nikdo dneska už neudělá. No a další byly samozřejmě ty velké amatérské sbory. Hlahol, když zpíval, to bylo, ta kruchta, abych tak řekl, ve Smetanově síni, to bylo plné, že. No a to dneska nejde. No a ty, musím říct trošku, nechci to snižovat, ale vegetují. Ten Pražský filharmonický sbor, v Brně brněnský sbor se nazval Český pěvecký sbor, přestože je z Moravy, tak to jsou vlastně dva jediné profesionální sbory tady a ty mají co dělat, aby se uživily. Na Slovensku je ten Slovenský filharmonický sbor, který jsem teda léta vedl. No a já bych řekl, že to je prostě tou skladbou té společnosti a tím celkovým zaměřením společnosti a tak, že to už prostě, to bylo všecko takové trošku doznívání toho obrozeneckého nadšení. My děláme něco pro národ, my děláme něco pro kulturu českou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Myslíte si, že se to třeba může vrátit ještě?
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
No, já bych řekl, že nevím. Řeknu to upřímně. Podívejte se, jak se třeba celá společnost a všechno změnila, teda já to dobře pamatuju, od války druhé, že. I třeba tady, co se koukám na ten mikrofon nebo tadyhle, co jsou ty nahrávací přístroje, jenom za ty roky, co už nejsem v rozhlase, já na to koukám skoro jak na nové věci, že. No a kudy se to bude vyvíjet, jestli vůbec lidi budou ještě hrát a zpívat, nebo se to bude dělat, teď se tomu říká syntetizátor, jestli se nemýlím, tak to skutečně si netroufám předpovědět.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jan Maria Dobrodinský, můj dnešní host, se už zmínil o tom, že studoval také u slavného, pověstného Václava Talicha, který je dokonce tak slavný i mezi lidmi, kteří v podstatě ani nevědí, o jak úžasnou osobnost se jedná a třeba si ho jenom vyluští v křížovce. Náhodou jsem jednou narazil na Václav Talich. No, ale vy jste na něj narazil jako v plné síle jako na pedagoga. Jaké to bylo studovat u Talicha?
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
No, ono to mělo dvě stránky, které se vzájemně doplňovaly. Za prvé já jsem u něho studoval v Bratislavě, když byl v takovém polovyhnanství, v poloemigraci, že. A já jsem zase byl taky v poloemigraci. V podstatě já vzhledem k mé určité študentské minulosti bych asi v těch 50.letech byl tady zavřený a podařilo se mi tam dostat na VŠMÚ a k němu. On mě znal už před tím, to nebudu teď rozšiřovat, to by byla zase určitá povídka. Ještě se mnou študovali 2 Češi, jeden Kouba, ten byl z Bělé pod Bězdězem a jeden z Moravy, nějaký Bílek. Ten náš ročník. My jsme byli druhý ročník jeho, před námi byl ještě jeden. A tak my jsme k němu měli takový vnukovsko-dědečkovský vztah skoro a von k nám také. Bylo normální se zeptat, pane profesore, nepotřebujete něco nakoupit nebo přinést nebo takhle, to bylo normální. Takže tohle byla ta jedna stránka, ta lidská, bych řekl. A druhá byla ta umělecká, protože Talich v té době skutečně byl na vrcholu svých dirigentských, fyzických do jisté míry a duševních sil. No dozrával k určité filozofii interpretační a vlastně v té době v Bratislavě jako skutečně to dotvořoval ten pohled intepretační. No, takže to jsem mnoho od něho pochytil. A musím říct, že zase zlé se proměnilo v dobré, protože jsem se nedostal v orchestru, asi 5 vítězných konkurzů mám za sebou do českých orchestrů a z důvodu toho černýho puntíku v kádrovým posudku nic. Tak jsem se stal šéfem toho bratislavského, 2 roky, vlastně 3 roky tedy rozhlasového sboru, potom jsme přešli do filharmonie. A že vlastně to, co jsem slyšel o interpretaci s orchestrem, jsem musel nějak vymyslet pro ten sbor. Takže to, že jsem nebyl orchestrální dirigent, nakonec se ukázalo jako dobré zase, ať už pro ten sbor nebo i pro mě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, potom, co jste se stal hlavním sbormistrem Slovenského filharmonického sboru, tak jste šéfoval ještě mnoha jiným sborům, teda mnoha, určitě některým. Třeba slavnému pěveckému sboru Československého rozhlasu.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
No, ano. No, to jsem nešéfoval.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tam jste byl sbormistrem.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
Tam jsem byl sbormistrem, poněvadž to zase bylo nějaké nomenklaturní míst, ten šéf, takže to zase bohužel jsem nebyl nebo bohudík. No a pak jsem byl v těch Poděbradech v tom Středočeském symfonickém.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tam jste byl hlavním dirigentem.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
Tam jsem byl 6 let jako hlavním dirigentem. To jsem konečně se stal tím dirigentem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale myslím si, že ta Bratislava vás jaksi přitahovala a navíc se k vám zachovala velice dobře, protože vy jste se habilitoval jako docent dokonce na VŠMÚ, že jo.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
S 15letým odkladem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Až v 91.roce, to je pravda. No a taky jste potom, rok poté jste přijal velice zajímavou funkci, o které si za chviličku popovídáme. Vy jste v podstatě se stal člověkem ne v politice, ale jaksi ve vládních strukturách.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
Tak trošičku, no, jsem si k tomu přičuchl, jak se říká česky.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem kdysi před časem měl příležitost pracovat také se Zdeňkem Izerem. Kolem něj byla taková parta muzikantů a jeden z nich se jmenoval Marek Dobrodinský. Vůbec mě to nenapadlo, až teprve teď, když mám tu příležitost sedět proti slavnému sbormistrovi, dirigentovi, skladateli, pedagogovi Janu Marii Dobrodinskému, že tady nějaká souvislost je.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
Tak je to můj kluk, jak se říká, syn prostě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak on se nikdy nepochlubil, no.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
Tak nevím, možná, že to bylo ze skromnosti. Prostě nevím, že se nepochlubil. Já jsem to nikdy nezapíral, že je můj syn, ani před úřady ani v takovýchhle příležitostech. Tak nemám důvod. On vyštudoval normálně, má techniku vyštudovanou, má inženýra a tak dále.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale nepotatil se, co se týče tedy jako dirigování.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
No, podívejte se, možná, že by se byl třeba potatil do jisté míry, poněvadž nějaké to nadání muzikantské nakonec prokázal.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jsem to viděl přímo, no, jasně.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
Nebo slyšel, že. Ale právě ty komplikované záležitosti, co tady byly třeba s přijímáním na vysokou školu a tak. On byl teda všestranně nadanej kluk i teda normálně ve škole vyznamenání a gympl a tohle, no tak jsme viděli jako takovou bezpečnější cestu po mých zkušenostech, kdyby prostě vyštudoval takovouhle školu nějakou. Tak von to vyštudoval, byl chvilku i v televizi zaměstnaný, učil i na průmyslovce nějaké. No a potom ho ovšem ta neklidná kumštýřská krev přece jenom strhla a více méně se věnoval hlavně tomuhle oboru.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jste říkal, že se původně měl vydat na tu pevnou, takovou tu, jak se říká, poctivou práci, ale vydal se na naprosto tenký led, a to na kumšt, na showbyznys. Tak teď si poslechneme, jak mu to jde.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak jsem vás, vážení a milí posluchači, trošku napnul s tím, že můj dnešní host Jan Maria Dobrodinský taky v 90.letech vstoupil takříkajíc přímo do státních služeb, téměř na nejvyšší úrovni. Prostě byl jste poradcem ministra kultury České republiky Pavla Tigrida tehdy, že jo.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
No, ještě Jindřicha Kabáta.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ještě před tím Kabáta.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
92-96 tam byl právě Kabát ministr.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak povídejte, v čem to spočívalo tahle ta vaše funkce poradce?
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
No, podívejte se, já jsem trošku naznačil už, že jsem si myslel, že se vracím do dob svého mládí, protože tak po tom 45.roce jsem si nikdy, nevím, jestli jsem to už náhodou neřekl, nikdy jsem si nemyslel, že budu dirigent a spíš jsem si myslel, že nějak budu nějakým způsobem politik. Pak přišel vítězný únor a tak dále. No a když teď se to změnilo, tak jsem si říkal, tak teď máš možnost to. No, tak jsem se tak trošku tomuhle věnoval, no a ten doktor Kabát právě si mě potom vybral jako poradce. Já se přiznám, teď říkám vždycky takový obrat, že nejchytřejší jsem byl na tom ministerstvu první dva týdny, kdy jsem si myslel, že všemu rozumím. Potom asi 2 měsíce jsem nevěděl, kde mně hlava stojí. No a pak asi tak po 2 letech jsem si říkal, tak teď tomu rozumím, tomu ministerstvu, neříkám kultuře. Takže dneska, když člověk čte, jak nějaký poradce tadyhle nějakých tisíc korun, támhle milionek a támhle něco, to prostě v té době skutečně nebylo a mohu říct, že ani mezi těma politikama, jako ministrama, poslancema a tak dále to nebylo. To byla jiná doba, tam bylo spoustu nadšení. Já jsem kupříkladu byl překvapenej, že budu za to dostávat plat, to mě ani nenapadlo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jste myslel původně, že to je brigáda, jo.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
A potom, když jsem to ženě říkal, tak vona říká: "No, co? Ty jsi to teď dělal zadarmo a teď ti za to budou platit." No, ale přiznám se, když dneska vidím, kam to, že to byla taky trošku práce marná, protože měl jsem trošku jiné představy o tom.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V čem jste radil třeba ministrovi nebo ministrům vlastně?
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
Tak podívejte se, vlastně první záležitost, a na tu jsem nesmírně hrdý, bylo, že mě žádal o vyjádření o České filharmonii vzhledem k Rudolfinu, protože předcházející pan ministr, nechci ho jmenovat, abych mu neubral na jeho slávě, podepsal už, že Rudolfinum bude patřit stavební firmě, která Rudolfinum opravovala. A v podstatě bez vědomí orchestru filharmonie. No a teď bylo třeba s tím něco dělat. Dovedete si představit, že by dnes, že by Rudolfinum patřilo stavební firmě? A oni měli i takový. Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si to představit dovedu, ale byla by to hrůza teda.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
No a on mě žádal o vyjádření, já jsem teda napsal to vyjádření a tak dále, kde jsem samozřejmě se stavěl za to, že jednoznačně tam musí být pánem Česká filharmonie. To bylo v podstatě moje první takové. A pak to byla řada věcí. Obvykle teda za doktora Kabáta bylo to tak, že když přišel nějaký dopis nebo někdo za ním, o něco žádal, tak ho poslal za mnou, já jsem ho vyslechl. Když se dalo něco, tak jsem zařídil. Ale to bylo skutečně vod vesnických kostelíků přes všecko možné, že. A pokud jsem nemohl, tak jsem aspoň třeba poradil, obraťte se tam a tam anebo jsem tomu ministrovi napsal nějaký rozklad a tak. No a pochopitelně dostával jsem i agendu vyjadřovat se třeba k některým návrhům, co šly do vlády. Tak s oblibou mně posílali všecky záležitosti, co se týkaly obrany a ministerstva obrany. Ale gripeny mně neposlali na vyjádření. Takže takhle, byla to velice rozmanitá práce, i když jako, bych řekl, suma sumárum dneska se na to dívám trošku, co se týká výsledku, kriticky, tak musím říct, že mě to bavilo.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jan Maria Dobrodinský, můj dnešní host, sbormistr, dirigent, skladatel, pedagog. Tak zatímco jste poslouchali píseň, tak pan Dobrodinský se divil, že ho budou celou hodinu posluchači poslouchat a já ho ubezpečil, že ano, že budou. A vím proč, protože povídá velice zajímavě.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
To mě velice těší.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Před chvilkou jste říkal, jak vás docela chytila ta práce na tom ministerstvu. To se docela divím, protože to tehdy asi byla opravdu práce docela zajímavá.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
No, bylo to takové průkopnické, bych řekl, víte, protože vlastně nic tady nebylo pevné, bych řekl.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dneska už je to trošičku jinak. No, tak to vás bavilo. Ale pozor, já teď trošičku přehodím výhybku a dostaneme se na takovou půdu, kdy trošičku ty vzpomínky už nebudou tak úplně veselé. Vy jste se zmínil o roku, tuším, 77, kdy jste byl.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
Byl odešet.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A přímo vás vyhnali z ráje, tedy pardon ze Slovenska.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
No, z ráje by snad bylo příliš. Ale skutečně pracoval jsem tam v tom sboru 27 let a myslím, že tam výsledky byly. Ale byly tady jednak tlaky politické, které se vázaly vlastně k té mé studentské práci mezi 45 a 48. Já se jinak můžu pochlubit, že jsem byl v tom pochodě na Hrad za prezidentem Benešem. Už asi dohromady tady mnoho pamětníků není. A to byla jedna věc. A druhá věc, pochopitelně to musím do jisté míry uznat, že na tomhle vrcholném místě dirigentském chtěli Slováci mít prostě Slováka, no, takže tam byly tyhle ty tlaky. Samozřejmě se potom přidaly i různé jiné a mezi jiným i to, že bez mého vědomí byl angažován jeden kolega ze Sovětského svazu jako můj asistent, ale bylo jasné, že je designován, že to místo po mně přejme. Takže já jsem se rozhodl pracovní poměr rozvázat a odešel jsem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak původně chtěli Slováka, pak si vzali sovětského člověka.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
V tomto případě třeba národního divadla vysloveně tehdejší pan ministr řekl nebo soudruh ministr řekl, že když si nenajdete na to místo Slováka, tak pozvu Sověta. Tam jim to řekl jasně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A bylo hotovo.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
A bylo.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Posloucháte Tandem, v něm povídání Jana Marii Dobrodinského, sbormistra, dirigenta, skladatele a hudebního pedagoga. A taky publicisty, protože výčet těch vašich instruktážních prací by byl určitě dlouhý, stejně tak jako výčet i skladeb, které jste vy složil. Ale už nemáme za A tolik času a za B mě ohromně zajímá, co děláte v současné době, teď. Čím se zabýváte?
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
V současné době jsem přežívající český penzista se všemi teda atributy i druhu ekonomického a tak dále, protože třetím rokem teď už neučím na pedagogické fakultě. Ještě jsem učil na pedagogické fakultě. Prostě řekl bych, i když si myslím, to si ale myslí každý v mém věku, že po té stránce duševní a tak dále tady ty schopnosti jsou, nakonec to můžete posoudit z toho rozhovoru třeba, tak jednou se přestat musí. V podstatě se snažím, abych neupadl ani na duchu ani na těle. Je to takový široký pojem, ale přesněji bych to ani nevyjadřoval.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já předpokládám, že jste z oblasti hudby jaksi nevyskočil, že sledujete hudební dění, chodíte na koncerty, předpokládám.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
Tak chodím, pokud ta vstupenka je přístupná pro důchodce.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to samozřejmě. A co jinak? Jak se jinak bavíte?
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
Přiznám se, že píšu jakési memoáry, protože opravdu ten život není jednoduchý. Kdybychom si tady déle povídali, tak ještě ledacos bych řekl. No a ještě jsem zván do různých porot, sborových soutěží a takhle. Ale v podstatě bych řekl, rád sedím doma, mám hodnou ženu. Takže asi takhle nějak to jde.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je hezké, když může člověk říct, že to jde. A já vám přeju, pane Dobrodinský, aby vám to hodně dlouho ještě šlo.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
Velmi mě to těší a zvlášť vám také to přeju, protože vy jste v rozkvětu chlapských let.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nevím, jestli takhle by měl chlap v rozkvětu vypadat, ale díky za to.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
No, ale zaplaťpánbůh. A sleduju teda vaše moderátorství a sleduju vaše moderátorské počiny hlavně teda v televizi a vždycky vás rád poslouchám a vidím. Takže všechno nejlepší přeji.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Děkuju a budu se snažit, abych vás také potěšil občas. Mějte se moc hezky a na shledanou.
Jan Maria DOBRODINSKÝ, sbormistr, skladatel, pedagog
--------------------
Na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
