Jan Werich našel své „údolí štěstí“ u Velhartic na Klatovsku
Kdybychom chtěli představit osobnost a dílo Jana Wericha, nestačil by nám ani jeden celý díl pořadu Česko - země neznámá. Byl to velký spisovatel, nezapomenutelný herec, všestranný umělec i filozof života. Kde ale čerpal energii a dobíjel baterky při svém náročném pracovním nasazení? Odpověď zní: v „údolí štěstí“, jak říkával krajině nedaleko Velhartic na Klatovsku v západních Čechách.
Už v roce 1938 si tam nechal postavit chatu. A protože byl Jan Werich mimo jiné vášnivý rybář, jistě nikoho nepřekvapí, že pozemek jeho chaty z obou stran obklopuje říčka Ostružná, kdysi plná pstruhů.
Chata stojí dodnes. Obrostlá stromy, které stejně jako okolní příroda pamatují odpočívajícího Jana Wericha. Jen v říčce Ostružné už dnes pstruzi nejsou. Zděné chatě dominuje kamenný komín a zdobí ji zelené dřevěné okenice. Podél jedné strany pozemku vede silnice do Velhartic. Na druhé straně u Ostružné začíná klidná lesní cesta, která je dnes součástí naučné stezky Velhartice.
Werichovu chatu máte při procházce údolím stále na očích. Můžete si představovat, jak kolem ní herec chodil, jak v plné zbroji rybařil, kde třeba seděl na verandě a psal nebo četl. Jako byste ho i dnes u chaty viděli. Jeho charakteristický dobrotivý úsměv s přimhouřenýma očima.
Naproti Werichově chatě se nachází usedlost s pilou. Právě od jejích majitelů Werich před válkou koupil zdejší pozemek. Na protější stráni stojí hájovna. A údajně prý jen s obyvateli těchto dvou stavení a ještě s velhartickým farářem se Werich občas dal do řeči. Jinak si užíval šumavského klidu, ticha a poetické přírody.
Ráj pro poustevníky i bohémy
Za Werichem na chatu jezdili jeho přátelé. Například herci Miroslav Horníček, Vlasta Burian nebo otec a syn Štěpánkovi, ale i malíři, muzikanti, spisovatelé. Dodnes kolují různá vyprávění od místních, jak bujaré tam někdy bývaly akce.
Po lesní cestě dojdete k informační ceduli přímo naproti chatě, která je celá věnována právě slavnému chataři. Od roku 1938 navštívil Jan Werich velhartické údolí nesčetněkrát. Mohl se procházet údolím a kochat se krásou nejen klikatící se říčky, ale také překrásných skal. Cestou jich uvidíte několik.
Údolím podél Ostružné můžete dojít až do Velhartic. Lesní cesta lemuje přírodní rezervaci Borek. Kromě vysokých skalních útvarů vás překvapí také potůček vlévající se do říčky Ostružné. Ozdobený je několika vodními mlýnky a malým vodopádem. Je tu i posezení pro odpočinek a romantické rozjímání.
Pokud tam zavítáte, pochopíte, proč Jan Werich tolik miloval zdejší velhartickou přírodu v Pošumaví. A proč sem často ujížděl z Prahy za odpočinkem. V roce 1980 právě tady vinou vážné nemoci ztratil vědomí. Byl převezen do Prahy, kde o pár dní později zemřel. A tak to poslední, co rodák z pražského Smíchova viděl, bylo právě překrásné údolí říčky Ostružné. Werichovo „údolí štěstí“ nedaleko Velhartic.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Váhání Spolu mě mrzí, ale chápu ho, říká středočeská hejtmanka o povolebním vyjednávání
-
ŽIVĚ: Světluška rozzáří pražskou Chuchli. Přispějte i vy během benefičního koncertu
-
Zdaňme víc neřesti, radí ministr Vlček. ‚Řešme spíš výdaje bobtnajícího státu,‘ oponuje Skopeček
-
Advokát: Špatně placená jsou všechna povolání v justici od úředníků po soudce. A neřeší se to dlouho