Je čas vysévat zeleninu, zkuste letos taky artyčoky
Kterou zeleninu vyséváme na rychlení a kterou lze vysít v únoru rovnou do řádků? Chtěli byste zkusit něco netradičního? Vypěstujte rostlinu, která vzhledem připomíná bodlák a má chutná květenství, artyčok! S výsevem poradí Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
„Na rychlení sejeme kedlubny, květáky, saláty, brokolici. Kdo má teplý skleník, může připravovat sadbu rajčat, paprik, lilků, okurek. A můžeme se vydat přímo do zahrady. Je možné takzvaně vysévat na sníh. Prostě touto dobou, i když sníh v zahradě neleží.
V únoru je možné vysévat například mák, petržel, mrkev (z květin třeba ostrožky, koukole, okrasné máky, chrpy, kalifornský máček, prostě trvalky, potřebující jen krátkou dobu jarovizace). Rostlinky klíčí ještě v době, kdy je dostatek vláhy, obyčejně úspěšně urůstají plevelům. Většinou ale čekáme, až sníh sejde a zem dozraje k výsevům (přestane se mazat, stane se drobtovitou).
Hnojíme asi tři týdny před setím, aby se živiny rozpustily v půdním roztoku a byly přijatelné klíčícím a narůstajícím rostlinám (hnojiva pevná, hnojiva typu Cererit). Pokud používáme organická hnojiva, také by měla být v půdě včas, aby je mikroorganizmy mohly přeměnit do forem přijatelných pro rostliny. Hnojíme-li tekutými hnojivy, rozpustnými solemi (Kristalon a podobné), dodáváme živiny až v době setí, a dále podle potřeby rostlin.“
Zkuste si vypěstovat artyčoky
Pokud jste se na dovolené v okolí Středozemního moře zamilovali do artyčoků, zkuste je pěstovat i na své zahradě. Pokračuje Ivan Dvořák: „Sejeme je v únoru, do kelímků o objemu 0,2 l, po dvou semenech. Až rostlinky vzejdou, ponecháme jen tu silnější, druhou vyštípneme. Když semenáček začne otáčet kořeny okolo dna, přesadíme ho do většího kelímku. V květnu, před výsadbou ven, už může být rostlina v nádobě 0,9 l. Dejte přednost nádobě vyššího, štíhlejšího tvaru, aby se kořen moc nekroutil, po výsadbě pokračoval dál v cestě ke středu země.
Místo pro výsadbu musí být dobře připravené, jáma nejméně 50x50x50 (raději 80x80x80), naplněná směsí kvalitní zeminy s rozleželým hnojem, výsadbovým substrátem. Otuženou sazenici vysadíme, zaléváme, a v polovině července můžeme přihnojit (Kristalon apod., hnojůvka, močůvka). Rostliny už první rok kvetou, můžeme sklidit pár poupat (právě ta se konzumují).
Na zimu seřízneme lodyhu, rostlinu zakryjeme suchým listím, hromadou alespoň 60 až 70 cm v průměru, 50 cm vysokou, přes kterou dáme přikrývku z chvojí a třeba i PVC folie, aby místo zůstalo spíše suché. Tento kryt je nutný, aby zem okolo rostliny nebyla příliš mokrá a zejména, aby rostlina nijak výrazně nepromrzala. Rostliny vydrží někdy dva, jindy i více let, ale po třech letech ztrácejí poupata na kvalitě, velikosti a křehkosti. Artyčoku se daří především v teplejších oblastech, ve kterých se pěstuje vinná réva, nemá rád mrazy pod -10 stupňů Celsia.
Podobně můžete pěstovat kardy, neboli artyčok kardový, ve druhé polovině léta a na podzim se z něj, na rozdíl od artyčoků, sklízejí řapíky listů, jako chřestová zelenina. Více si přečtete v Zahrádkáři (1/19).“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.