Je to čínské, nebo pekingské zelí? Rozdíl je viditelný na první pohled
Jdu koupit čínské zelí, řekla jsem… a přinesla z obchodu zelí pekingské. U nás doma se v tom nedělal rozdíl. Podlouhlé světle zelené hlávce jsme říkali „čínské zelí“, protože jsme ji používali jako jednu z hlavních ingrediencí do „číny“.
A tak jsem netušila, že čínské zelí (Brassica chinensis) a pekingské zelí (Brassica pekinensis) nejsou jedno a to samé. Že každé vypadá jinak, jindy se pěstuje, jindy sklízí a jinak uskladňuje. A že ta dvě zelí lze od sebe velmi jednoduše na první pohled rozeznat, jak mi vysvětlil Ivan Dvořák z Českého zahrádkářského svazu.
Čínské zelí netvoří hlávku. Různě hustě nahloučené listy s dužnatými křehkými řapíky tvoří růžici s výrazně tmavší listovou plochou nad bázemi řapíků. Čínské zelí můžeme sít od jara do podzimu. Pokud ho dostatečně zaléváme, máme ho na záhonech, které nejsou na jižním či západním úpalu, naroste nám velmi pěkné.
Z výsevů před letním slunovratem obyčejně vykvétá, ale to nijak nevadí. Zpracováváme z něj výše zmíněné listy s dužnatými řapíky. Prakticky už necelý měsíc po výsevu můžeme sklízet jednotlivé rostliny a používat je v kuchyni teplé i studené.
Z červencových a srpnových výsevů vypěstujeme za dva či tři měsíce rostliny, které můžeme krátkodobě uchovat a konzumovat v zimě. Sklízené listové růžice mohou mít i okolo jednoho kilogramu.
Pekingské zelí tvoří hlávky různých velikostí a tvarů. Pěstujeme ho pro celou hlávku, proto trvá jeho pěstování poněkud déle než u zelí čínského. Existují odrůdy, které se sklízejí v optimálních podmínkách zhruba za 50 dnů. V sortimentu jsou odrůdy na dlouhodobé uskladnění, které tvoří husté uzavřené větší hlávky, těžší než kilogram. Nebo odrůdy s hlávkami řidšími, ne zcela uzavřenými, které se dají skladovat kratší dobu nebo se průběžně sklízejí ze záhonu.
U pekingského zelí je doba výsevu problém. U většiny odrůd platí, že když je vysejeme před 21. červnem, nebudou tvořit hlávku, ale půjdou do květu. Květenství je poškozuje, znehodnocuje. Relativně nové či spíše málo známé jsou odrůdy, kterým nevadí délka dne a nevykvétají ani z dobře založených výsevů na jaře.
Pekingské zelí se konzumuje syrové, velmi krátce tepelně zpracované ve směsích zeleniny na „čínu“, nebo bývá základem pro kvašení (fermentaci) při výrobě kimči (tradiční korejské přílohy k jídlu).
Poslechněte si v našem Hobby magazínu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
