Jedinou stojící kolomaznou pec v České republice najdete u přírodní rezervace v Plzni
Na dosah plzeňskou městskou hromadnou dopravou, kousek od Kamenného rybníka a stejnojmenné přírodní rezervace, můžete navštívit unikátní technickou památku - jedinou stojící kolomaznou pec v České republice. Jak název napovídá, tepelným a chemickým zpracováním se v ní zpracovávalo dřevo a ze vzniklého dehtu se pak vyráběla univerzální kolomaz – mazivo pro nápravy vozů a povozů.
V době pozdního středověku a novověku se jednalo o poměrně častá zařízení.
Kolomazná pec u Plzně je ale jedna z nejzachovalejších pecí svého druhu ve střední Evropě a zároveň jedinou dosud stojící v České republice. Je součástí naučné Sigmondovy stezky a od roku 1958 je chráněna jako kulturní památka České republiky.
Kolomazná neboli dehtářská pec je dokladem tradiční výroby dehtu a dalších produktů. Dehtářství a kolomaznictví patří do skupiny tak zvaných lesních řemesel. Dehtárny stávaly v těsné blízkosti základní a zcela nezbytné suroviny – dřeva, tedy na okrajích lesních porostů. Řemeslo vinou nástupu průmyslové výroby maziv postupně v 19. století zaniklo.
Kolomazná pec v Bolevci vznikla díky housenkové kalamitě
Vznik bolevecké pece je odhadován do poloviny 18. století. Záznamy o jednáních městské rady nepřímo naznačují, že pec mohla vzniknout spolu s dalšími výrobnami spíše až v souvislosti s housenkovou kalamitou, která plzeňské lesy postihla v roce 1812. Kvůli ní totiž došlo k velkému přebytku pokáceného dřeva, které bylo potřeba v krátké době zpracovat. Existence dehtáren v plzeňském polesí je doložena až v roce 1820, kdy jsou uvedeny platy za pronájem celkem osmi pecí.
Boleveckou pec před rychlým zánikem zachránili členové Klubu českých turistů, kteří se o ni starali od počátku 20. století. Roku 1914 k ní dokonce přivedli turistickou stezku.
Při rekonstrukci v roce 1998 bylo původní kamenné zdivo opraveno a podepřeno novou cihlovou vyzdívkou. Zřícenou horní část klenby nahradila kovaná mříž v témže tvaru, která kromě zabezpečení opticky doplnila původní tvar pece. Také středový vstupní otvor byl zabezpečen mříží a terénní úpravy zabránily zatékání dešťové vody.
Zvětšit mapu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Rozsudek ukázal část příjmů webu AC24. Inzeroval tam i Google, nyní svou reklamu stáhl
-
Reforma péče o duševní zdraví se zmařila, říká psychiatr. Duševní obtíže má přitom 16 procent Čechů
-
Týdeník iROZHLASu: od soudu s Ferim přes výhled do Unie po památník romského holokaustu
-
Kdy začíná stáří? Hranici lidé posouvají s tím, jak sami stárnou, roli hraje i zdraví a osamělost