Jedna z jeskyní Moravského krasu připomíná pec na chleba. Dostala jméno Pekárna
V jižní části Moravského krasu poblíž obce Mokrá-Horákov je možné navštívit velkou jeskyni, jejíž vchod připomíná ústí obrovské pece na chleba. Právě podle neobvyklého tvaru se jeskyni ve vápencové skále začalo říkat Pekárna.
„Jeskyně Pekárna je překrásná, prostorná a skoro až na její konec dopadá denní světlo. Návštěvníci se tak nemusí bát úzkých chodbiček anebo příliš temných zákoutí,“ popisuje své zkušenosti Hana Varmužová z Klubu českých turistů.
Jediné, co může turisty zaskočit, je chlad, který se v jeskyni drží i v nejteplejších dnech roku. Ze stropu navíc kape voda, takže je jílovitá podlaha vlhká a kluzká a navíc na zvrásněném povrchu by mohl někdo méně šikovný snadno zakopnout.
Rozhodně ale stojí zato vypravit se do jeskyně s baterkou. V zadní části si pak můžete prohlédnout nástěnnou kresbu, která vznikla nejspíš někdy v 70. či 80. letech minulého století. „Je to kresba býka vytvořená po vzoru pravěkých malůvek v jiných evropských jeskyních. Je tady už léta a k této jeskyni neodmyslitelně patří,“ dodává Varmužová. Ostatně na kresbu upozorňují i informační tabule umístěné před jeskyní.
Podle Hany Varmužové je na prostory jeskyně nejkrásnější pohled z její zadní části směrem k východu: „Tady nejlépe vidíte, jak je jeskyně krásně široká a rozlehlá. Já jsem navíc jako dítě četla moc ráda Eduarda Štorcha a jeho Lovce mamutů. A ten právě sem do Pekárny zasadil jednu část své knihy. Pokaždé si představuju, jak tady pravěcí lovci kdysi žili.“
Dnes je jeskyně Pekárna nejenom častým cílem turistů, ale také domovem některých zvířat. K vidění jsou tu například netopýři. Už v roce 1933 byla proto jeskyně a její okolí vyhlášena rezervací, dnes je národní přírodní památkou. Samotnou jeskyni můžete navštívit celoročně bez omezení.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Vášáryová: Patriarchát trval příliš dlouho, muži si zvykli. V Americe teď začíná machovská politika
-
‚To je moje věc.‘ Primátor Svoboda objednal analýzy za statisíce, autor v oboru nemá zkušenosti
-
Školy často nejsou na řešení šikany připraveny. S prevencí měla základka v Hodoníně začít dávno
-
VIDEO: Jágrovi po gólu tleskali i fanoušci Komety. ‚Až mě zamrazilo,‘ řekl kladenský asistent Skuhravý