Jemnickou lípu prý mniši zasadili do země kořeny nahoru. Roste už 350 let

Lípa, u které je na ceduli napsáno, že se jmenuje Kapistránská, roste na vršku nad Jemnicí, kde stojí kostelík sv. Víta a kaple sv. Anny. Místo se chlubí úžasnou atmosférou i díky tomu, že je kostelík čerstvě a hlavně citlivě opravený. Právě sem odedávna míří slavné svatovítské poutě a také zde v době svých počátků startoval slavný závod o Barchan.

Právě díky Barchanu nese lípa jedno ze svých jmen, Eliščina. Staré pověsti říkají, že v roce 1312 vyjel král Jan Lucemburský potírat na Moravu loupeživé rytíře, a svou ženu Elišku Přemyslovnu zde zanechal v péči jemnických měšťanů. Jemnice byla tehdy dobře opevněné město. Král své ženě poslal po poslech celkem čtyři zprávy. Na památku této události vznikl závod, ve kterém běží čtyři mladíci od kaple k městu a vítěz dostává barchan – barchetový náprsník. Jedna z pověstí říká, že právě na památku Eliščina pobytu jemničtí zasadili lípu.

Mnohem starší pověst hovoří o lípě Kapistránské. „Svatý Jan Kapistrán byl italský mnich, který byl vyslán, aby tady obracel lidi na víru pravou,“ říká jemnická kronikářka Jana Jánská. A je pravda, že i časově má lípa mnohem blíž k františkánům, kteří měli v Jemnici klášter. Historické události je donutily z Jemnice odejít, a pověst říká, že když odcházeli, zasadili u sv. Víta lipku korunou dolů. To proto, aby se sem jednou vrátili.

Kostelík je čerstvě opravený|foto: Irena Šarounová

V roce 1890 srazila korunu lípy vichřice a tak se zjistilo, že je strom dutý. Poté, co ho navíc místní pomatená žena podpálila, nechal starosta Jemnice zbytek oplotit, zastřešit a vyzdít. Zdivo ale stromu nedělalo dobře, a tak ho později odstranili. Torzo kmene je dnes zakonzervované a v podstatě se ani nedotýká země. Přesto v sobě lípa našla sílu a znovu od kořenů vyrazila a zdravě roste.