Jesenická žulová stezka vám ukáže, kde se těžila vzácná narůžovělá žula

Jesenická žulová stezka vám ukáže, kde se těžila vzácná narůžovělá žula
Jesenice u Rakovníka dnes spadá k menším městečkům, ale ještě počátkem 20. století bývalo pojmem mezi kameníky. Zdejší početné lomy byly zásobárnou kvalitní žuly a jesenický kamenický závod se koncem 19. století stal jednou z největších kamenických firem v Evropě.
Stopy po těžbě žuly jsou v okolí Jesenice patrné dodnes. Zájemci se kolem nich mohou projít po naučné stezce nazvané Ve stopách žuly. Přibližně šestikilometrový okruh začíná na náměstí a vede okolní přírodou.
Právě na náměstí si můžete prohlédnout dvě významné památky svědčící o významu místního kamenictví i o kvalitě žuly. Tyčí se zde vysoký sloup Nejsvětější Trojice z 90. let 19. století. Impozantně působí i místní žulová kašna ze stejné doby.
Ani sloupky lemující stezku nejsou dřevěné, ale z jesenické žuly. Jde o staré patníky z místních plotů, které nyní slouží jako ukazatele. První zastávka je u Velkého rybníka, kde si na jeho hrázi můžete posedět na odpočívadle.
Asi nejdůležitější část stezky vede Černým lesem, kde se nachází bývalý menší žulový lom. Tam se zájemci mohou dozvědět vše o cestě žuly z lomu až k finálnímu zpracování a vše se názorně představuje na třech žulových kvádrech v různém stadiu opracování.
Stezka je vhodná i pro rodiny s dětmi. Ti nejmenší se zjistí informace například o místních trpaslících, kteří pomáhali lidem. Anebo na další naučné tabuli najdou odpověď na otázku, kterou si přečetli na panelu předešlém. Cesta je nenáročná a zvládnou jí i maminky s kočárky.
Jesenická žula zdobí Plzeň, Prahu i Vídeň
Největší rozmach jesenického kamenictví nastal s otevřením lokální železniční tratě Rakovník-Jesenice-Bochov v roce 1897. Díky navazujícím tratím získalo Jesenicko železniční spojení s Prahou a se zámožnými městy v severních a západních Čechách, která se stala hlavním odběratelem zdejší žuly.
Největší regionální producent kamenického zboží, renomovaná firma Jaroslav Pokorný v Krtech, ze žuly dodávala veškeré kamenické zboží. Podle dobových záznamů distribuovaly produkty „v jakémkoliv množství a velikosti“. A kvůli veliké poptávce v prvních dvou letech po otevření zmíněné železniční tratě musela firma navýšit počet zaměstnanců až na sto, aby splnila objednávky. Vyráběly se zde dlažební kostky i obrovské kvádry o velikosti čtyř metrů krychlových na stavbu mostů.
Z jesenické žuly se postavil například most Františka I. v Praze - dnešní most Legií u Národního divadla. Setkat se s ní můžete i na Pražském hradě nebo v podchodech na Václavském náměstí. Využila se také na stavbu nového Saského mostu v Plzni nebo na stavbu železničního tunelu u bavorského Furthu.
Jesenická žula se uplatnila i na mnoha exkluzivních stavbách ve Vídni – například v interiérech Vídeňské univerzity nebo jako čtrnáct metrů vysoká podstavcová část na pomníku císařovny Marie Terezie.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Zdrogovaný voják se samopalem hlídal letiště ve Kbelích, odkud létají vládní a ministerské delegace
-
Daně 2025: Český unikát. Vysokopříjmoví živnostníci mohou danit mnohem méně než zaměstnanci
-
Okamura má v Konečné po letech silného soupeře v boji o radikální voliče. Jeho SPD má zatím navrch
-
Přihraj scénář, Lavi! Vyšehrad Dvje mísí Kameňák s Okresním přeborem a parodií na Klapzubovu jedenáctku