Jeskyně Psí kostel u Mimoně je obdivuhodnou hříčkou přírody z konce doby ledové

Většina turistických průvodců a webových stránek uvádí Psí kostel jako podzemní prostor, který vznikl umělým rozšířením původních převisů pískovcového skalního bloku. V takovém případě by se o jeskyni v pravém slova smyslu nejednalo.

Jenomže Psí kostel ve skutečnosti vznikl přirozenou přírodní cestou na sklonku dob ledových. „Maximálně se před nějakými 11 až 12 tisíci lety přestala podoba jeskyně vyvíjet. Žádné výraznější úpravy člověkem tady nevidíme,“ říká archeolog Petr Jenč s tím, že geologové, především tým kolem Jiřího Bruthanse, dokáží proces vzniku podobných prostor laboratorně namodelovat.

Prostory pod skalním blokem o rozměrech asi 7 x 9 x 5 metrů dosahují výšky až 2,5 metru, většinou jsou ale nižší. Často je uváděná délka chodeb jeskyně 20 metrů, podle odborníků je ale po započítání všech chodeb a odboček několikanásobně delší. Velice působivě vypadají podpěrné sloupy největších prostor, které mají podobu přesýpacích hodin.

Název lokality a jeskyně Psí kostel je odvozen z německého Hundskirche, kde Hund je pes a kirche kostel. Jeskyně bývá někdy také nazývána Husův kostel, což vzniklo zřejmě zkomolením původního německého Hunds na Hus. Spojitost se psy je tu patrně díky loveckým aktivitám, kdy jeskyně sloužila jako úkryt před špatným počasím. A tak slouží samozřejmě i dnes. Psí kostel je oblíbeným místem trampů, v minulosti se tu zřejmě skrývali protestanti, loupežníci a dezertéři.

V Psím kostele dopadli dezertéra císařské armády

Ze starší literatury lze vyčíst různá využití. Údajně zde byl dopaden vůdce loupežníků Ippert. Zcela určitě se pak k jeskyni vztahuje chycení Johanna Macka, desátníka císařské armády, který pocházel z Porýní, a v letech 1775 až 1776 se se svým regimentem nacházel u České Lípy. Odtud utekl, ukrýval se v Kumerském pohoří a jako dezertér byl v lokalitě Psího kostelu dopaden.

Skalní brána (shora)|foto: Jaroslav Hoření

Nedaleko, prakticky na dohled od Psího kostela, se nachází skupina pískovcových skal, kde za pozornost stojí především Skalní brána vysoká zhruba pět a široká necelých pět metrů. Jednoduše řečeno to je na pohled zmenšenina známé Pravčické brány. Takto vypadá především shora, dolní pohled připomíná spíš velké skalní okno.

Pěšky se lze ke Psímu kostelu vydat po zelené turistické značce, a to buď z Hradčan od infocentra u Hradčanského rybníka, nebo z Provodína. Kolem vede také cyklostezka, ze které je ale potřeba odbočit a vydat se po zmiňované zelené nebo žluté turistické stezce. Hradčanské stěny jsou také výbornou houbařskou oblastí.