Jihlavou vedla už v 18. století česko-moravská hranice. Hraniční kameny stojí dodnes
Město Jihlava, krajské město Vysočiny, bylo kdysi královským městem, které leželo na Moravě. Postupně se k ní ale připojovaly další menší obce a získala tak přesah i do Čech. Za vlády Marie Terezie se v Jihlavě objevily čtyři hraniční kameny, které Čechy a Moravu přesně oddělovaly.
Díky striktnímu dělení lidé nejenom věděli, kde právě jsou. Ještě důležitější bylo určení, co má kdo platit. „Umístění hraničních kamenů souvisí se sporem reprezentace Moravy a Čech o vedení hranice mezi zeměmi v první polovině 18. století,“ vysvětluje historik jihlavského Muzea Vysočiny Radim Gonda. Tehdy šlo o to, kdo zaplatí opravu hlavní vídeňské zemské cesty, která spojovala Vídeň a Prahu. Česká zemská reprezentace tvrdila, že hranice leží víc směrem k Čechám, aby Morava musela platit větší část opravy. Bylo tedy nutné určit hranici přesně.
Dodnes tak stojí v Jihlavě čtyři hraniční kameny, které tehdy vyrobil kameník Václav Morávek z Polné. První stojí na začátku Polenské ulice, jen kousek pod kostelíkem Svatého Jana Křtitele. „Je to místo, kde vedla původní cesta z Dřevěných mlýnů směrem k Vídeňské zemské cestě,“ vysvětluje Radim Gonda.
Druhý kámen najdete u nákupního centra na křižovatce ulic Sokolovská a Jiřího z Poděbrad, třetí pak u dřevozpracujícího podniku v jihlavské průmyslové zóně. „Ten stál původně v místě parkoviště o několik metrů jinde,“ doplňuje historik. Poslední kámen se nachází také v průmyslové zóně, v podstatě na okraji města směrem k obci Heroltice. Procházka od prvního kamene k poslednímu je dlouhá tři a půl kilometru.
Všechny hraniční kameny jsou stejné. Měří necelých pět metrů a mají tvar komolého jehlanu. Směrem na českou stranu je na nich vytesaný lev, na moravské straně je vyobrazená orlice. Nápisy v podstatě popisují účel hraničníků a zahrnují i jméno císařovny Marie Terezie, která o nich také rozhodovala.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Vědci pracují na spreji do nosu proti covidu. ‚Výsledky vypadají u některých slibně,‘ říká Konvalinka
-
Politolog: Rusové se potýkají s problémy. Vagnerovci kompenzují to, co nezvládá regulérní armáda
-
Podzimní vlna covidu přijde v listopadu, tvrdí Válek. Ministerstvo představilo novou očkovací kampaň
-
Hlubučkovi a dalším v kauze kolem dopravního podniku zamítl soud stížnost, zůstávají ve vazbě