Jihomoravský Hostětín se před pár lety stal ekologickou vesnicí. Dozvíte se tu o úsporách i biokvalitě
Víte, co je to pasivní dům? Pasivní dům je stavba, která splňuje dobrovolná, ale přísná kritéria energetických úspor při provozu domu. Pokud byste si nějaký takový chtěli prohlédnout a navíc se i něco dozvědět o fungování a vlastnostech energeticky úsporných staveb, doporučujeme vám navštívit Hostětín.
Tato obec leží ve Zlínském kraji na úpatí Bílých Karpat. Naučná stezka Po zelené Hostětínem vás provede hostětínskými ekologickými projekty, kterých je v této obci celkem šest. Trasa je dlouhá zhruba jeden a půl kilometru a je vhodná jak pro pěší, tak pro cyklisty. Při procházce naučnou stezkou se dozvíte například o šetrném veřejném osvětlení, obecní výtopně na biomasu, kořenové čistírně odpadních vod, historické sušírně ovoce či ekopenzionu.
„Ekopenzion Veronika je ekologická stavba. Je to vlastně první veřejná budova, která byla v České republice postavena v pasivním standardu,“ říká ředitelka Centra Veronika Marie Křiváková. „Takže je to pasivní dům, který využívá pasivní zdroje energie. Navíc si u nás návštěvníci mohou koupit například hostětínské biomošty z naší moštárny. Anebo další výrobky, které mají regionální značku Tradice Bílých Karpat. To znamená různé řemeslné výrobky z přírodních materiálů vyrobené podle tradičních postupů,“ dodává Marie Křiváková.
V Hostětíně to vlastně všechno začalo kořenovou čistírnou odpadních vod. V obci, která má 240 obyvatel byla stavební uzávěra. To znamená, že se v obci nesměly stavět nové budovy, protože kanalizace ústí přímo do potoku Kolelač, který potom vtéká přímo do vodní nádrže sloužící jako vodní zdroj.
„V 90. letech přemýšlelo nové zastupitelstvo jako tuto stavební uzávěru zrušit. A jedna z možností byla právě kořenová čistírna odpadních vod. To byl první projekt, start na cestě obce Hostětín k ekologické vesnici,“ říká Marie Křiváková.
V březnu 2010 navštívil obec Hostětín britský princ Charles. „Zajímal se o ekologické projekty, které tu máme. Všechny si prošel a říkal, že na své farmě má stejné projekty kromě historické sušírny ovoce. Ochutnal i naše mošty. A ocenil hlavně to, že jsou to regionální výrobky v biokvalitě,“ dodává Marie Křiváková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Praha má mít do roku 2050 o 400 000 obyvatel více. ‚V okolí nestačí infrastruktura,‘ říká sociolog
-
Koalice slibovala zpřísnit střet zájmů. Ruku pro to ve středu nezvedli lidovci ani poslanci ODS
-
ŽIVĚ: Hokejisté Karlových Varů hostí Plzeň, utkání vysílá Radiožurnál Sport v přímém přenosu
-
Analytik: Evropa za jednacím stolem sedět nebude. O míru na Ukrajině budou rozhodovat Trump a Putin