Jilemnickému náměstí dominuje Krakonoš. Pán hor opět vyrostl z ledu a sněhu

13. únor 2018
Česko – země neznámá

Pokud zima dovolí, už více než 100 let zdobí jilemnické náměstí sněhová socha Krakonoše. Poprvé se na Masarykově náměstí prý objevil roku 1909. Krakonoš tehdy stál, což spotřebovalo velké množství sněhu i dobrovolníků. Tradiční podoba Krakonoše je proto sedící. A od roku 1997 má stejného autora.

Lopatou, rýčem nebo sekyrou se na jilemnickém náměstí ohání výtvarník Josef Dufek. Každý rok dá pánu hor trošku jinou podobu. Letos je Krakonoš menší než obvykle, ale i tak je to vlastně zázrak, že vůbec vznikl.

Hromada sněhu se na sochu většinou mění v lednu. Letos to ale spíš vypadalo na opakování situace z roku 2016, kdy náměstí zůstalo kvůli nedostatku sněhu prázdné. Předpověď mrazivého počasí na začátek února nakonec dala věci do pohybu. S pomocí těžké techniky se podařilo posbírat sníh na hřišti a na Masarykově náměstí vytvořit potřebnou hromadu. A to byl čas pro Josefa Dufka a jeho dva pomocníky, aby za rekordní dva dny vysochali dalšího Krkonoše.

Sněhový Krakonoš 2018 má několik zvláštností. Patří mezi ty menší, má jen pět metrů. Je nekuřák, protože mu tentokrát chybí fajfka. A klobouk nemá na hlavě, ale drží ho v ruce. „Na klobouk na hlavě nebyl dostatečně kvalitní sníh. Římsa klobouku by určitě brzy spadla a z klobouku by byl vlastně fez. A to by se ke Krakonošovi moc nehodilo,“ usmívá se Josef Dufek. Krakonošovi ale nechybí malebná vesnička, letos jí má po pravici trošku větší než v minulých letech.

Základním nástrojem je lopata

Přestože při tvorbě sněhové sochy přijde ke slovu i technika, hlavní část práce je ruční. Když nakladač navrství hromadu, přichází ke slovu lopata a lopotná práce. Dříve se také samotná hromada vytvářela pomocí lopat a dokonce se stavělo dřevěné lešení, aby byla hromada dost velká na zmiňovanou stojící verzi. Tolik dobrovolníků se ale v současnosti nenajde. „Ona to je těžká práce, práce s lopatou. A jak známo, dneska se mladí už moc k lopatě nehrnou,“ povzdechl si Dufek.

Vedle Krakonoše nechybí malebná vesnička

Výtvarník má už pátým rokem dva pomocníky. „Jeden z nich má i nějaké výtvarné cítění a vždycky dopředu volá, jestli ho vezmu do týmu. Tak ten by to po mě snad mohl převzít, až na Krakonoše nebudu moct vylézt,“ míní Dufek. Jako čerstvý sedmdesátník ale po pětimetrové soše ještě hbitě šplhá. Jeho nedávné narozeniny připomíná číslice 70 na přezce Krakonošova opasku.

Jak dlouho bude Krakonoš hlídat jilemnické náměstí, záleží na rozmarech počasí. Raději moc neváhejte. A když do brány Krkonoš vyrazíte, zajeďte navíc do nedalekého Špindlerova Mlýna, kde také narazíte na sněhového Krakonoše od Josefa Dufka. A sněhové Krakonoše můžete vidět i v Rokytnici.

Spustit audio