Jiří Bureš: „Modelaření je mým koníčkem už od 70. let“
„Kdo si hraje, nezlobí“ je název právě probíhající výstavy plastikových modelů v Muzeu města Ústí nad Labem. Své práce tam představují plastikoví modeláři a návštěvník nestačí žasnout nad detailním propracováním techniky i nad živostí figurek. Pro Jiřího Bureše je modelářství koníčkem už od 70. let. Začínal jako kluk v kroužku v Krajském domu dětí a mládeže, dnes jeho práce vyhledávají i renomovaní sběratelé.
Každý si může vybrat, co ho zajímá – velmi rozšířená je vojenská technika, letadla, formule, motorky, železnice a svébytným oborem jsou figurky. Dřív se vyráběly z umělé hmoty nebo cínu a byly statické, modelář figurku jen sestavil nebo dokonce jen nabarvil a bylo hotovo. Dnešní trend velí figurky dotvořit, takže modelář ten vyrobený základ rozřeže, dotmelí, dotvoří a vznikají tak nesmírně životné figurky v pohybu, ze kterých pak jde sestavit celý příběh, konkrétní scenérii.
Zručnost, trpělivost, znalosti a taky nápaditost
To všechno modelář potřebuje – modely jsou skutečně miniaturní a přitom veškeré detaily musí „sedět“, může to trvat hodiny a hodiny. Důležité jsou znalosti a vědomosti – například o barvách, typech uniforem i o logice věci.
Jiří Bureš dodnes vzpomíná na zimní scénu jednoho z kolegů modelářů, která zobrazovala německý tank v jízdě, kolem běžící pěchotu a všechno zasněženo – včetně krytu nad motorem…pokud byl tank v pohybu, sníh by tam okamžitě tál a odpařoval se.
A když už jsme u sněhu – někdy bývá v plastové podobě přibalen přímo k danému modelu, někdy pomůže nápad – například pro vytvoření sněhového poprašku na pláštích francouzských vojáků (scéna Napoleonova ústupu od Moskvy) využil Jiří škrobovou moučku a zafixoval ji lakem na vlasy – výsledný efekt – dokonalý dojem.
Záleží i na přístupu – například bojová letadla z první světové války nemohla být vyloženě naleštěná, vypulírovaná – to ještě tak když vyjížděla z továrny. Ale letištní plochy byly tenkrát travnaté, pokud zapršelo, bylo na nich plno bláta, z motorů odkapával olej – to všechno Jiří Bureš vtěluje do svých modelů. Když se dílo opravdu vydaří, pak i znalec má problém, aby na fotografii rozpoznal, zde jde o skutečný letoun nebo „jen“ plastikový model.
České modely
Dnes jsou i významným vývozním artiklem, rádi s nimi pracují modeláři třeba v USA nebo v Japonsku. Většinou jsou také v nabídce modely pro začátečníky i pro pokročilé a například firma Eduard přibaluje k limitovaným edicím i určité bonusy – láhev piva se sklenicí nebo také dřevěný blok s upevněným kouskem kovu z Messerschmitta, sestřeleného nad Krušnými horami během 2. světové války včetně certifikátu, osvědčujícího pravost onoho úlomku.
Výstava „Kdo si hraje, nezlobí“ v ústeckém muzeu potrvá do 22. listopadu 2014 a vyvrcholí přeborem České republiky v plastikovém modelářství.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
