Jiří Lábus: Jakým hlasem bude mluvit Jů, jsem měl vymyšlené za tři minuty

30. prosinec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jiří Lábus

Výborně hraje, dabuje, umí kouzlit s hlasem, napsat skeče, ale hlavně umí vždycky skvěle pobavit. Původně však hrál vážné role, komediální zlom v jeho kariéře nastal až při seznámení s Oldřichem Kaiserem.

V dobrém se Jiřímu Lábusovi dnes smějí diváci, posluchači i přátelé. Talent k tomu měl už v dětství, ale jeho rodiče pro něj tenkrát moc pochopení neměli.

„Rodiče se mi moc nesmáli, protože jsem jim už jako dítě dělal ostudu. Když mně bylo třeba tak kolem sedmi let, tak jsem byl šťastnej, když jsem mohl jít s našima na nějakou návštěvu. A tam jsem mohl vyprávět nějaký totální nesmysly nebo kraviny. Ty lidi kolem se tomu strašně smáli a hrozně je to bavilo. Říkali: ‚To je ale veselej chlapec‘ a hrozně je to bavilo. Ale naši se jenom styděli, a když jsme přišli domů, tak mi říkali: ‚Příště nikam nepůjdeš, děláš jenom ostudu.‘“

Sám Jiří Lábus ale slovo stud prakticky nezná. Přátelé mu dokonce říkají: “Ty vůbec nevíš, co stud je, ty jsi totálně bezostyšnej.“ Přesto se mu dějí i nečekané věci, kdy by se mnoho z nás stydělo, on je ale považuje za veselé.

„Stalo se mi, což je velmi smutný, ale taky je to velmi zábavný, že jsem jednou přišel do divadla a tam povídají: ‚Co to máš na nohou?‘ Já jsem měl totiž každou botu jinou, ale obě levý. A přitom jsem jel tramvají a vůbec mně to nevadilo. To bylo velmi zvláštní.“

Možná přijde i kouzelník nebo Tlučhořovi

Jeden z našich nejlepších bavičů se původně rozhodoval mezi výtvarnou a hereckou školou, nakonec zvítězilo studium DAMU. Mezi jeho spolužáky byli třeba Tomáš Töpfer, Marta Vančurová, Kateřina Macháčková nebo Eva Hudečková. „Bylo nás v ročníku devatenáct a nikoho za ty čtyři roky nevyhodili. Vzpomínám na tu dobu strašně rád, prožil jsem tam krásné časy. Po škole jsem potom natáčel spíše vážnější role. To se pak trošku prolomilo, až když jsem se dal dohromady s Oldou Kaiserem, kdy jsem začal dělat zábavné pořady, a potom hlavně příchodem do Ypsilonky.“

Televizní a rozhlasové pořady, kde Jiří Lábus a Oldřich Kaiser utvořili jednu z našich nejlepších komediálních dvojic, patří ke zlatému fondu zábavy. Kdy se vlastně herci setkali poprvé? „Na škole jsme se nepotkali. Když jsem absolvoval, tak Olda začal teprve DAMU studovat. Později jsme ale spolu točili nějakou detektivku v pražském televizním studiu. Já jsem hrál podezřelého z vraždy a Olda hrál vraha. Tam jsme si potom chvíli povídali, pak jsme zjistili, že mám úplně stejný pohled na humor a na věci kolem sebe. Bylo to takové to setkání, které se potom stalo osudovým.“

Hlasem zeleného plyšáka Jů mluví už 41 let

V podobě známé televizní pohádkové postavy milují humor Jiřího Lábuse i děti, i když v tomto případě hlavně jeho hlas. Není totiž řeč o Rumburakovi ze seriálu Arabela, ale o plyšové postavě ze Studia Kamarád. „Nabídku mluvit hlasem Jů jsem dostal při natáčení pohádky Princové jsou na draka. Asistentka režie přišla s tím, že je taková nabídka v Československé televizi. Tedy, jestli bych nechtěl namlouvat plyšáka, který by uváděl pásmo dopoledního vysílání pro děti. Tak jsem samozřejmě řekl, že to zkusím. Za pár dní jsem přišel do studia, a tam jsem viděl Jů a Hele v plný velikosti. Dělal je vynikající umělec Stanislav Holý, autor celé té výtvarné podoby, která je dodneška úchvatná. Tak jsem si řekl, jak by asi měl mluvit Jů a během tří minut jsem to měl vymyšlený,“ vzpomíná herec.

Hlasem umí Jiří Lábus kouzlit nejenom jako plyšové Jů, ale také jako mnoho postav nekonečného rozhlasového seriálu Tlučhořovi. Poslechněte si v záznamu pořadu, jak se Božena Tlučhořová a Mirko Hýl dohadují kvůli chlebíčkům.

Jiří Lábus
autoři: Patrik Rozehnal , JMys | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Nenechte si ujít kouzlo staré Číny s Hankou Maciuchovou

Ondřej Kepka, režisér a moderátor

Ondřej Kepka

Tajný deník čínské císařovny

Koupit

Románové zpracování životního příběh císařovny vdovy Cch'-si, která se jako mladá dívka Jehonala stala konkubínou císaře a díky mimořádné inteligenci, intrikám i krutosti dokázala postupně vystoupat na vrchol a na půlstoletí se stát faktickou vládkyní Číny.