Jména zpodobněná v kameni

Pro hřbitov existuje v hebrejštině hned několik označení: „dům hrobů“, ale také s odkazem na nesmrtelnost duše a zmrtvýchvstání „dům věčnosti“ a „dům života“. Jsou to spojení z hebrejské Bible a s jejím textem souvisejí i četné symboly, které jako reliéfy zdobí náhrobní kameny.

Nejstarší náhrobky byly až do konce 18. století psány jen hebrejsky a není ani třeba znát biblický jazyk, abychom nejednou uhodli jméno zemřelého.

Když biblický praotec Jákob žehnal svým synům, použil různé příměry. Judu nazval „mladým lvem“, a znamení lva tak provází nejen toto jméno, ale třeba i nositele jména Arje, což hebrejsky znamená lvíče. Co víc, od 19. století se znamení lva objevuje i u odvozených německých příjmení Löw, Löwy, Löwenstein.

V tomto i v dalších případech to souvisí s tím, že po roce 1787 Židé museli přijmout rodinná jména. Vybírat si směli jen z německého seznamu anebo si za jiné jméno připlatit. Ne vždy si to mohli dovolit, a potom třeba vyobrazení myši, tchoře nebo husy upozorňují na náhrobní kámen rodiny Maiselů, Tchorschů nebo Gansů.

Vznešeně naproti tomu působí orel – na náhrobním kamenu znamení rodiny Adlerů. Kohout upomíná na zemřelé rodiny Hahnů, ryba Karpelesů nebo také Fischelů – Fischlů, zatímco holub, hebrejsky jona, upozorňuje na zesnulého tohoto jména. Častěji však vyobrazení ptáčka na židovském náhrobku, hebrejsky Cipora, provází místo posledního odpočinku ženy tohoto jména či v jazyce jidiš s patrným vlivem němčiny ženy jménem Fejgele.

Vrátíme-li se však k praotci Jákobovi, ten svého syna Naftaliho přirovnal ke „štvané lani“. Symbol jelena, hebrejsky Cvi, potom označuje náhrobní kameny mužů toho jména, ale později německy i česky psaných Hirschů – Hiršů.

Jákobův nejmladší syn Benjamin je zase v Bibli spojován s vlkem a toto vyobrazení pak odpovídá hebrejskému jménu Zeev nebo německému příjmení Wolf.

Zvláštní osud si na židovských náhrobních kamenech vydobylo starověké jméno Isachar. Tohoto svého syna praotec Jákob přirovnal ke „kostnatému oslu“. Místo osla však náhrobní kameny nesou vyobrazení medvěda, což odpovídá hebrejskému vlastnímu jménu Dov nebo příjmení Ber.

Konečně, abychom nemluvili jen o mužích, připomeňme ještě dva symboly pro ženská jména. Růže či květina na náhrobním kameni patří ke jménům Rosa, Rejzl či Blume, zatímco studna se na základě biblického vyprávění pojí se jménem Mirjam.

Platí přitom, že vyobrazení na židovských náhrobcích nepřibližují jen rozličná jména, ale i zaměstnání. O nich si povíme za týden.