Jsme zhýčkaní? Ano, prospělo by nám šlapat do kopce, odpovídá profesor Pavel Pafko

Pavel Pafko říká, že je důležité se pořád na něco těšit. „Člověk, který se ráno vzbudí, tak musí mít nějaký plán. Ony přijdou věci neplánované, které to rozbourají, ale je potřeba se na něco těšit. Ale těšit se jen na to, že se ráno najím, večer navečeřím a jdu spát – takový den by snad neměl ani být,“ říká v pořadu Alex a host a doporučuje těšit se na něco v delším časovém horizontu.

Pohyb je základ

Sám se věnuje pádlování, které ho velmi baví. „Většina sportů ve městě zatěžuje nohy – chůze, běh, kolo. Ruce se uplatní spíš při plavání, takže u toho pádlování se to vyvažuje. Co se rozmáhá, je jízda na kolečkových bruslích s běžeckými holemi v ruce. Nebo běh na lyžích.“

Sporty doporučuje střídat. „V životě jsem nedělal profesionální sport, ale považoval jsem ho jako součást svého zdraví. Nadměrný sport na hranici profesionality však nechá stopy na psychické i fyzické kondici. Viděl jsem třeba tenisty, kteří měli jednu ruku výrazně větší, vysportovanou. Ta asymetrie byla vidět.“

Jsme zhýčkaní?

Český národ v zimě lyžuje a kdo nelyžoval v Alpách a nebyl v létě u moře, jako by nebyl. „Dřív to bylo výjimečné. My jsme nemohli do ciziny, tak jsme bruslili. Když napadl sníh, lyžovali jsme. Ale nahoru jsme šlapali bokem nebo stromečkem. Dnes si dojedete autem až k hotelu a do kopců se necháte vyvézt lanovkou,“ poukazuje na pohodlnost dnešní doby.

Podle profesora lidé jezdí lyžovat, protože jim to přináší fyzickou i psychickou radost. „Prospělo by nám šlapat do kopce, pohyb je základ. Stačí i chodit. Ve Spojených státech, kde žije můj vnuk, už se neběhá, propaguje se chůze. A to je nejpřirozenější způsob. Je lepší začít pozdě než vůbec, ale je ještě lepší začít včas jako prevence, než když už nám bouchá srdce a máme vysoký tlak.“

Víte, jakého máte praktického lékaře?

Pavel Pafko se dotkl také spotřeby léků a jejich nadužívání. „Obecně se ví, že asi devět procent léků se nakonec vyhodí. Mnozí mají domácí lékárny, kde je určitá zásoba, ale pak se ukáže, že je nepotřebovali, tak nadbytečné nebo prošlé léky vyhodí.“

Podle něj pořád není uspokojivá ani komunikace mezi lékaři. „Někdy se praktický lékař vůbec nedozví, že ten člověk už absolvoval nějaké odborné vyšetření jinde nebo že už má léky napsané od jiného specialisty. Další věc je, že máme svobodnou volbu lékaře. Každý může jít, kam chce. A někteří lidé, zejména ve městech, ani nevědí, jak se jejich praktický lékař jmenuje.“

Pavel Pafko|foto:Rostislav Šebesta, Český rozhlas

Kolikrát viděl Nemocnici na kraji města? Setkal se v praxi s lékařem typu doktor Cvach? Kolik má motorek a na co si dává při jízdě největší pozor? Je možné začít se sportem i po šedesátce? Čím nás můžou inspirovat malé děti? Poslechněte si v pořadu Alex a host.