Jubilejní kameny knížete z Lichtenštejna odstartují cestu z Posluchova na Svatý Kopeček
První kopce Nízkého Jeseníku nad Olomoucí jsou častým místem vycházek obyvatel města. Turistické trasy, cyklostezky, ale i mnoho drobných památek, lákají poutníky na procházky i delší výšlapy. Jednou z nejvyhledávanějších tras je z Posluchova přes Radíkov na Svatý Kopeček.
Do Posluchova, malebné vesničky na náhorní plošině nad řekou Bystřicí se dá vyjet buď autobusem, nebo vystoupat pěšky od zastávek na trati Olomouc – Krnov. Kromě půvabné kaple by turisté neměli opomenout navštívit také nedalekou hospůdku. Ta sice nepatří k luxusním podnikům, množstvím akcí a dobrým jídlem si však vydobyla uznání těch, kdo sem přicházejí.
Z Posluchova vede turisty zelená značka mířící k lesu. Už po cestě je možné spatřit pozoruhodný strom – liliovník tulipánokvětý. Zejména v době květu, tedy v pozdním jaru, není nutné původ jeho názvu vysvětlovat.
U lesa pak minou výletníci letitou Jonovu myslivnu a o kus dál se skrývá pozoruhodná památka na někdejší majitele zdejšího kraje – Jubilejní kameny knížete Jana z Lichtenštejna.
Nenápadný pomníček ze dvou břidlicových desek objevíme vpravo od cesty. Starší z nich nese latinský nápis s arabskými a římskými číslicemi, mladší pak text latinsko-německý s římskými číslicemi.
Větší, starší a hůře čitelná deska v pozadí říká: Doubrava knížete Johana k oslavě čtyřicátého výročí vlády, 12. listopadu 1898. Menší deska v popředí, která je kamenicky důkladněji zpracovaná, hlásá: padesátileté jubileum vlády 1908. Jde tedy o jakýsi doplněk původní desky.
Podobné kameny najdeme na mnoha místech, která dříve patřila Lichtenštejnům. Připomínají čtyřicáté, respektive padesáté výročí vlády knížete Jana II. z Lichtenštejna. Tento jeden z nejvýznamnějších představitelů šlechty žil v letech 1840 až 1929 a vládl svým panstvím jednasedmdesát let. To je mimochodem více, než třeba stařičký mocnář František Josef I. Byl to rodilý Moravan, spatřil světlo světa v Lednici a umřel na zámku ve Valticích. Také pochován je, jak se sluší, na Moravě. V rodinné hrobce ve Vranově na Blanensku, tradičním místě odpočinku moravských Lichtenštejnů.
V roce 1898, u příležitosti 40. jubilea jeho vlády se uskutečnila v lesních revírech všech panství lichtenštejnů, pozoruhodná akce, jejímž iniciátorem byl s největší pravděpodobností knížecí lesní rada Julius Wiehl. Ten byl od roku 1897 ústředním ředitelem lichtenštejnských lesů se sídlem v Olomouci. Tehdy byly ve všech 168 revírech vysazeny skupiny dubů nazvané „Fürst Johannes-Eichen Gruppe“ (skupina dubů knížete Jana), u nichž byly navršeny mohyly z kamenů a do nich zasazeny kamenné desky s výše zmíněným nápisem.
O deset let později pak byly tyto desky doplněny ještě doplněním věnovaným padesátiletému výročí vlády. Pomníčky tedy dodnes najdeme na mnoha místech u nás. Někde se navíc zachovaly také skupiny dubů, které jsou živoucí připomínkou této události.
Pokračujeme-li po cestě lesem, po chvíli dorazí k Božím mukám a odsud je to do Radíkova coby kamenem dohodil. Kromě hřiště ve vsi se dá odsud vydat k vysílači, kde je restaurace Pod věží, a také k Radíkovskému fortu. V druhé polovině devatenáctého století bylo vyprojektováno a postupně realizováno mohutné opevnění města Olomouce, tehdy stále ještě důležité, i když poněkud zastaralé barokní pevnosti.
Jedním z komplexů těchto opevnění byl i fest Svatý Kopeček, do kterého měly patřit čtyři základní forty. Jako jediný byl v letech 1871 až 1876 postaven fort Radíkov. Předpokládalo se, že z opevnění bude moci střílet až 26 děl. Pevnost sice byla dostavěna, svému účelu ale nikdy nesloužila a později chátrala. Nyní se ji snaží obnovovat milovníci vojenské historie, kteří zde provádějí i turisty.
Z Radíkova je to už jen co by kamenem dohodil na Svatý Kopeček. Toto místo je známé zejména svou poutní bazilikou, ale obyvatelé z okolí vědí, že v lesích nad vesnicí sídlí také olomoucká zoologická zahrada. Její prohlídka, spolu s návštěvou poutního areálu a výhledem na Olomouc z ptačí perspektivy je ideálním zakončením turistického výšlapu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Šídlo: Blbá nálada zastiňuje reálný stav země. A ten je lepší, než si často myslí i vládní voliči
-
Vyprodukovala přes milion polských maluchů. Letos továrna v Bílsko-Bělé skončila
-
Opravdu byl kožíšek princezny Lady z myší? Přečtěte si málo známé střípky o kostýmech českých pohádek
-
Angličtina od první třídy. Ministerstvo školství navyšuje požadovanou úroveň jazyků i matematiky