K Čertovým skalám u Lidečka vás dovede Naučná stezka Vařákovy paseky

9. duben 2015
Horní Lačnovské skály

Čertovy skály u Lidečka ve Zlínském kraji stojící v blízkosti cesty ze Vsetína do Dubnice nad Váhom patří mezi významné krajinné prvky Valašska. Jsou cílem nejen horolezců, ale i milovníků pěší turistiky, které k nim dovede Naučná stezka Vařákovy paseky. Ta měří 16 kilometrů a má celkem 15 zastavení. Výjimečná je tím, že propojuje hned několik témat – botaniku, historii a kulturu.

Stezka začíná v obci Horní Lideč, dále pokračuje kolem Lačnovských rybníků do Lačnova, který je známý hojným výskytem šafránu. Šafrán bělokvětý sem údajně přivezli napoleonští vojáci v seně svých vozů, když touto krajinou projížděli. Šafrán kvete na jaře jen necelé dva týdny.

V Lačnově se dozvíte, že tam do školy chodil spoluatentátník na Heydricha – Josef Valčík. Historie Valašska na sklonku války je v těchto místech tragická, protože zde nacisté 2. května 1945 vypálili osadu Vařákovy paseky, při které zahynulo šest místních pasekářů, včetně jednoho partyzána.

Vypálené paseky v pozadí stojí jen pece, které odolaly žáru

Na konci stezky přivítají pěší turisty Čertovy skály, dominanta Valašska. K Čertovým skalám se váže pověst o dívce, která se zaslíbila čertu. Rozhodla se nechat si zastavit tok řeky Senice přehradou, kterou pro ni měl vytvořit budoucí čertí ženich. Čerti se spojili a začali nosit kameny. Ještě předtím ovšem vykoupili v obci všechny kohouty, protože celá akce měla proběhnout do prvního kohoutího zakokrhání. Jeden kohout ale ve vesnici zůstal a díky němu si dívka nemusela vzít čerta za ženicha. Podle pověsti zůstala zřejmě na ocet.

A tak je dodnes jakýkoli větší kámen, který na Valašsku uvidíte, spojen právě s touto pověstí, a proto nese název Čertův kámen. Měly by to být ty nedonesené kameny, které čerti po cestě poztráceli.