Kalvárie patří k nejkrásnějším poutním místům. Je kopií chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě

20. červenec 2016
Vstupní brána Ecce homo

Na samém okraji Pardubického kraje, nad Jaroměřicemi stojí jedno z nejkrásnějších poutních míst - Kalvárie. Vznikla před 300 lety jako kopie chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě. Kalvárii nechal vystavět baron Michal Šubíř z vděčnosti za šťastný konec těžkého porodu jednoho ze svých dětí.

Nad Jaroměřicemi je rokle s názvem Kadrmanka. Podle lidových pověstí v ní kdysi přebýval zlý duch Kadrman, který všemožně škodil lidem z okolí. Proto byl na nedalekém vrchu někdy kolem roku 1664 vztyčen na ochranu dřevěný kříž.

Jaroměřické panství zdědil roku 1678 František Julius Ferdinand Šubíř. O pár let později vtrhla do kraje morová rána, v nedalekém Jevíčku zemřelo během čtyř měsíců 400 lidí, a tak se i jaroměřičtí obávali jejího příchodu. U kříže se modlili a prosili Boha, ať jejich ves ušetří. František Šubíř se modlil s nimi a slíbil, že pokud budou Jaroměřice moru ušetřeny, nechá postavit na místě kříže kamennou kapli. A tak se i stalo.

Dalším pokračovatelem rodu a dědicem jaroměřického panství byl baron Michal Šubíř z Chobyně. Opustil slibně se rozvíjející kariéru u císařského dvora a vrátil se na zadlužené rodinné panství do Jaroměřic. Ve 24 letech se oženil s Johanou Konstancií Sakovou z Bohuňovic. Oba byli velmi zbožní a uměnímilovní. Podle legendy prý baron Šubíř přislíbil během těžkého porodu jednoho z potomků, že pokud bude zachován život jeho ženy i dítěte, postaví na místo kaple poutní chrám. Porod dopadl dobře a stavba velkolepé Kalvárie mohla začít.

Pod oltářem je reliéfní vyobrazení očistce

Baron Šubíř nebyl nijak zvlášť majetný, spravoval jen nevelké jaroměřické panství. A tak stavba často vázla právě na nedostatku financí. Podobu Kalvárie ovlivnil františkán Jeroným Veith, který se s manželi Šubířovými stýkal a ve stavbě je podporoval. Veith pobýval v Palestině a hora nad Jaroměřicemi mu připomínala jeruzalémskou Golgotu. Vypracoval proto plán budoucího poutního místa, které mělo být kopií chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě.

Aby nová Kalvárie nabyla rychle věhlasu a síly, koupil baron Šubíř ostatky svatého Feliciána, italského biskupa, který byl pro svou víru umučen. Ostatky byly nalezeny ve starokřesťanském pohřebišti v Římě a s velkou slávou převezeny do nově vybudovaného chrámu na Kalvárii. Baron skupoval i menší relikvie, které jsou dodnes uloženy v relikviářích v zadní části horního chrámu, v prostorách Getsemanské zahrady.