Kamenáčové knoflíky se v Bílovci vyráběly z jihoamerického slonovníku velkoplodého
Bílovec v Moravskoslezském kraji byl kdysi proslulý textilní a galanterijní výrobou. Slavnou éru dnes připomíná pozoruhodná muzejní sbírka historických knoflíků. Bílovec si v 19. století vyhlédl pro výrobu knoflíků vídeňský továrník Mathias Salcher. Raritou mezi nepřeberným množstvím dochovaných knoflíků jsou knoflíky kamenáčové.
Svého času neměla zdejší produkce kamenáčových knoflíků široko daleko konkurenci a proslavila se po celém světě. Jde o knoflíky více než 100 let staré. Vyráběly se ze semen palmy dovážené do Bílovce až ze zámoří. Exotická surovina má domov především v tropických oblastech Jižní Ameriky.
Díky svému vzhledu a vlastnostem se semena slonovníku velkoplodého přirovnávají ke slonové kosti. Také se označují jako "kamenná" nebo jako "slonovinové ořechy". Lehce se opracovávají, leští, brousí i barví. Vynikají lehkostí, krásou a jsou velmi příjemné na dotek.
Kamenáčové knoflíky se nacházejí v ojedinělé historické sbírce knoflíků nejrůznějších tvarů, velikostí i barev, o které pečuje Muzeum v Bílovci. Expozice zavede návštěvníky až do druhé poloviny 19. století. Právě tehdy si Bílovec vyhlédl pro výrobu knoflíků a dalších galanterijních doplňků vídeňský továrník Mathias Salcher.
Továrna vyráběla i lyžařská vázání
V roce 1863 založil v Bílovci pobočku firmy - Mathias Salcher a synové, označovanou později jako „Továrna na výrobu látkových a kovových knoflíků“. Po dalším rozšíření výroby a sortimentu se firma ve svém odvětví dostala na přední místo v Rakousko-Uherské monarchii. Vznik akciové společnosti je datován rokem 1910 a nese název MASSAG (Mathias Salcher und Söhn Aktiengesellschaft).
Vedle látkových a kovových knoflíků putovala tehdy do světa z Bílovce také textilní galanterie, obuvnické doplňky, pera pro umělecké psaní či kuřácké potřeby. Velice významným produktem Salcherovy továrny byla později i lyžařská vázání, zejména vázání Kandahár, která přispěla k rozvoji lyžařského sportu u nás i ve světě.
Bílovecké muzeum sídlí ve zrekonstruovaném měšťanském domě z poloviny 18. století, který je pozoruhodnou ukázkou barokní architektury s typickým barokním štítem a šindelovou střechou. Své místo tam původně měl správce zámku Sedlnických, který stojí v bezprostřední blízkosti muzea.
Právě postava písaře provází návštěvníky prostřednictvím audioprůvodce celým muzeem. V přízemí je seznámí s historickým i správním vývojem města a na vybraných exponátech přiblíží kromě jiného i roli textilní výroby, která byla pro město velmi významná už od středověku. Prvnímu patru pak dominuje už zmiňovaná sbírka knoflíků a nově návštěvníkům slouží také výstavní a přednáškový sál v podkroví muzea.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Matka zůstala doma, zbytek rodiny válčí s Rusy. ‚Na Ukrajině běžný jev,‘ popisuje vojenský kaplan
-
Na vládu se vrací svár o euro. ‚Chceme obsadit post národního koordinátora,‘ říká ministr Dvořák
-
Nikdo nechce cenzurovat influencery, tvrdí analytik. Kritizuje nešťastnou komunikaci RRTV
-
Požár v budově Národního divadla způsobil škodu 10 milionů. Příčinu jeho vzniku dále zjišťují