Kaple u pražského Čechova mostu se musela jako první stavba u nás stěhovat

Kaple vznikla v roce 1635 pod letenskou klášterní vinicí řádu Křižovníků s červeným srdcem. Jejím architektem byl pravděpodobně Ital Giovanni Domenico de Barifis a stavitelem převor špitálského řádu Křižovníků, prelát Jan Chrisostom Trembský. Inspirovali se prý Vlašskou kaplí při Klementinu.

U kaple stojící pod Letnou na břehu Vltavy se rádi zastavovali vinaři i voraři. Po josefínských reformách sloužila jako sklad dřeva či uhlí a dokonce i jako holubník a ovčín pro majitele blízké plovárny. Pak přešla do vlastnictví města Prahy a od roku 1908 ji využívá místní starokatolická farní obec.

Hrozící demolice

V polovině 20. století hrozila kapli kvůli přestavbě nábřeží a budování tramvajové tratě demolice. Někteří pamětníci říkají, že možná spíš „hyzdila výhled“ na Stalinův pomník na Letné.

První stavba v tehdejším Československu, která posunem o téměř 31 metrů změnila místo|foto: Jolana Nováková

Záchranu kaple inicioval statik a betonář Stanislav Bechyně. Přišel s nápadem, jak ji přestěhovat. „Byla uvnitř důkladně zpevněna dřevěnou konstrukcí, zvenku ji stáhli čtyřmi železnými obručemi, železobetonovým věncem a po dvanácti kolejnicích ji posunuli na místo, kde stojí dnes,“ popisuje ředitel Pražské paroplavební společnosti Štěpán Rusňák, který má kapli z Vltavy každý den na očích.

Přesunem kaple o 30,75 metru proti proudu Vltavy na předem připravený bastion nad řekou došlo k prvnímu stěhování historické stavby na československém území. Kaple na nové místo definitivně dosedla 4. února 1956.

Přesun připomínají vitráže z padesátých let. Jejich autorkou je Alena Novotná - Gutfreundová a zobrazují i další výjevy z historie kaple od jejího založení až do poloviny 20. století, například vinobraní, odpočinek vorařů, pobyt Švédů v Praze nebo stavbu Čechova mostu.

Stěny kaple zdobí fresky. Nad vchodem najdete obrázek Krista obklopený svatými Cyrilem, Metodějem, Václavem a Janem Husem. Kaple svaté Máří Magdaleny bývá přístupná během Noci kostelů.