Karel Havlíček Borovský se původně chtěl stát knězem. Ze semináře byl vyloučen
Jedním ze zakladatelů české žurnalistiky byl Karel Havlíček. Přídomek Borovský si zvolil podle Borové na Vysočině, kde se 31. října 1821 narodil.
Původně se chtěl stát knězem, ale došel k přesvědčení, že náboženství není správnou cestou, a ze semináře byl vyloučen. Jako příznivec panslavismu odjel do Ruska, kde působil jako vychovatel v rodině univerzitního profesora. Zde však poznal tristní poměry, jaké v zemi panovaly, a od rusofilství se odvrátil.
Po návratu do Čech se stal novinářem, nejprve v Pražských novinách, později založil Národní noviny. Byl schopný satirik a jeho epigramy měly velký vliv na veřejné mínění. I proto byl roku 1848 zvolen poslancem říšského sněmu.
Po potlačení revoluce v témže roce začala monarchie upevňovat absolutismus, což Havlíček nemohl akceptovat a proti společenským změnám aktivně vystupoval. Režim jeho noviny zakázal, následovala policejní šikana a dva soudy. Výsledkem byl nucený odjezd do tyrolského Brixenu, kde Karel Havlíček strávil tři a půl roku. Do Čech se vrátil s podlomeným zdravím a 29. července 1856 zemřel.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
