Karel IV. vyzdobil kaple na Karlštejně a Pražském hradě polodrahokamy z Ciboušova

13. květen 2016
Naleziště drahých kamenů byla zejména kolem Ciboušova a Domašína u Klášterce nad Ohří na Chomutovsku

Karel IV. budoval hrad Karlštejn jako pokladnici, jejímž srdcem byla kaple svatého Kříže. V ní byly přechovávány korunovační klenoty a ostatky svatých. Každý, kdo se tam podívá, stojí dodnes v úžasu nad nádhernou výzdobou z polodrahokamů. Jen málokdo nejspíš ví, že tyto vzácné kameny pocházejí ze severních Čech.

Naleziště drahých kamenů byla zejména kolem Ciboušova a Domašína u Klášterce nad Ohří na Chomutovsku. A ze stejných míst pochází i polodrahokamy použité při výzdobě kaple svatého Václava ve Svatovítské katedrále na Pražském hradě.

Ciboušov a Domašín je možné navštívit i dnes. A připojit lze ještě několik dalších, například vrch Doupňák, Horní Halže, Černý potok, Blahuňov, Petlery či Údolíčko. Ovšem jen odborník rozezná v nevábné šedohnědé vrstvě kamene ukrytý poklad. A navíc je tu těžení kamenů už zakázané.

Proto je lepší vypravit se za krásou zdejších polodrahokamů na zámek v Klášterci nad Ohří. Mineralogická expozice nabízí přehled, jaké kameny se v této oblasti nacházely. Uvidíte třeba jaspis o velikosti zhruba půl metru na půl metru, fialově opalizující ametysty, ale také acháty a dokonce i železné rudy a zkamenělá dřeva. Ale to už je přesah do jiného oboru.

Ametysty a jaspisy stvořily přírodní památky

Těžba kamene zaznamenala zhruba tři vlny – ve 14., 16. a pak v 19. století. 14. století je svázáno s Karlem IV., který sice Klášterec osobně nenavštívil, ale měl zřejmě dobré poradce a informace, co je kde v zemi české krásné a pozoruhodné, a uměl to využít. Polodrahokamy ze zdejšího regionu byly a jsou skutečně mimořádné, je to jedna z nejvýznamnějších lokalit svého druhu u nás. Těžily se tu žíly o mocnosti až jeden metr, tvořené zejména ametysty a jaspisy.

Hematity

Kvůli nalezišti ametystů a jaspisů byly tyto lokality vyhlášeny jako národní přírodní památky, kde je samozřejmě jakákoli těžba i pouhý sběr zakázána. Došlo k tomu v 80. letech 20. století, kdy důkladný vědecký průzkum a rozbor prokázaly, že kameny z výzdoby zmíněných kaplí nejsou italský export, jak se do té doby předpokládalo, ale pocházejí z této oblasti.