Kasematy pod Vyšehradem ukrývají originály soch a sousoší z Karlova mostu
Kasematy na pražském Vyšehradě sloužily několika účelům. Podzemní klenuté prostory v rámci bastionového opevnění fungovaly jako cesta pro rychlý nepozorovaný přesun vojska a také jako galerie pro dělostřelbu nebo ruční palné zbraně. A v neposlední řadě jako skladiště či shromaždiště. Dnes je část chodeb přístupná veřejnosti.
Do vyšehradských kasemat se vstupuje Cihelnou branou. Vznikla v empírovém stylu v roce 1841 v souvislosti se stavbou nové táborské silnice přes Vyšehrad. Stalo se tak z iniciativy pražského místodržícího Karla Chotka. Bránu tvoří průjezd a dva průchody pro pěší, které jsou po stranách doplněny prostory strážnice. V Cihelné bráně je infocentrum a hlavní vstup do kasemat s multimediální projekcí o Vyšehradu.
Spletitý systém podzemních chodeb se rodil v průběhu 17. a 18. století v souvislosti se stavbou barokního bastionového opevnění. Vyšehradské kasematy mají délku přes jeden kilometr, chodby jsou v průměru jeden a půl metru široké a dva metry vysoké. Největším podzemním prostorem je takzvaná Gorlice, sál o rozloze 300 metrů čtverečních a výšce 13 metrů. V případě ohrožení sloužil jako shromaždiště vojska, sklad střeliva a potravin.
Prostor byl vyklizen, zrekonstruován a zpřístupněn veřejnosti v 90. letech 20. století. Sál Gorlice je součástí prohlídky kasemat. V jarních a letních měsících se Gorlice využívá pro pořádání netradičních výstav a divadelních projektů. Nastálo je zde umístěno šest originálních soch a sousoší z Karlova mostu.
Na Vyšehradě můžete obdivovat nejenom jeho podzemí, ale i jeho dominantu Baziliku sv. Petra a Pavla. Můžete se poklonit známým osobnostem, které odpočívají na vyšehradském hřbitově, přemýšlet, kde se v sousedních Karlachových sadech vzaly Čertovy sloupy, vzít děti na hřiště, zhlédnout představení na letní divadelní scéně, ve Vyšehradských sadech obdivovat sousoší, která původně stávala na předpolí Palackého mostu, prohlédnout si Staré purkrabství nebo gotický sklep nebo se pokochat úchvatnými výhledy na Prahu.
Architekt Petr Kučera říká: „Po mnoha letech vyjde letos nový průvodce nazvaný Tváře Vyšehradu. Jeho ambicí je ukázat, že Vyšehrad není pouze národní symbol, jak nás učili obrozenci 19. století. Ale že to byl i královský hrad, že to byla barokní citadela. Je to jedna z nejstarších a nejzachovalejších barokních pevností ve střední Evropě. Její vojenská minulost je upozaděna, což se průvodcem snažíme změnit.“ Brožuru doplní i množství fotografií, kreseb a aktualizovaných nebo dosud nezveřejněných informací.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Závěry z úvěrových smluv: sokolové budou požadovat náhradu škody po bývalé starostce a jednateli
-
Shein pod lupou EU. Teď se ukáže, zda kopíruje design a kupuje bavlnu z nucených prací, říká expertka
-
Měli jsme se vás zastat, omluvili se slovenští umělci Čaputové. Ta si musela otřít slzy
-
Ukrajina není unavená jen z bombardování, ale i z rozpadu rodinného života, říká válečný analytik