Kateřina Cajthamlová: Čich bychom mohli mít jako psi, ale necvičíme ho
Vůně a pach jsou hodnoticí slova. Čichové kompetence jsou dané geneticky, věkem klesají. Ztráta čichu může souviset i s nemocemi. Je to náš nejlepší, nebo nejhorší smysl?
Čich patří k velmi důležitému psychologickému vjemu. Podle něj si vybíráme partnery, lékaři podle něj dříve diagnostikovali – třeba podle pachu moči, dechu nebo kůže.
„Máme 400 funkčních čichových receptorů, které snímají různé molekuly pachu ze vzduchu a posílají signál do mozku. A většina vůní i pachů se stýká z několika různých molekul. A překvapivé je, že my ne všechno vnímáme vědomě. To znamená, že naše jednání a naše pocity ty pachy řídí,“ vysvětluje Kateřina Cajthamlová.
V porovnání s jinými smysly je vnímání čichových podnětů pozoruhodné množství. „Představte si, že jsme schopni vnímat asi půl milionu sluchových podnětů, zrakových podnětů – tedy barev – asi 10 milionů. Ale různých vůní a pachů vnímáme miliardu, to znamená stokrát víc,“ šokuje lékařka.
„Nedokážeme aktivně říct, že něco cítíme, ale když nám člověk dá na výběr, jestli je to máta, nebo citron, nebo šeřík, tak najednou víme. Takže ono to obchází naši racionální mysl, ale my to poznáme. To znamená, stejně jako představivost funguje v obrazech, tak ona má i svojí vůni nebo svůj zápach.“
Kdy můžeme ztratit čich?
Relativizovat čichové poruchy je těžké, proto obor, který se zabývá čichem, je také relativně mladý. „Člověk sám na to třeba ani nepřijde, nepřikládá tomu význam. Na různé pachy si také zvykneme. Problém je, když dotyčný zavání a necítí se. Čich bychom mohli mít jako psi, ale my ho nepoužíváme, my ho necvičíme,“ poukazuje na možnosti lékařka. „U lidí mají lepší čich ženy, ale třeba u hmyzu jsou to samečci.“
„Podle výzkumu pes pozná rakovinu prsu nebo prostaty mnohem dřív, než by se ukázalo na zobrazovacích metodách. Je to cítit z potu. Proto se na to může přijít velmi brzo, pokud takový člověk vnímá signály svého mazlíčka a zajde k lékaři.“
Poruchy čichu dělíme na
- Kvantitativní – při této poruše vnímáme menší množství vjemů. Typicky to způsobují záněty sliznic, jako je rýma, virová onemocnění a z poslední doby covid-19. Proč se po covidu někomu čich vrátil a někomu ne, může mít různé příčiny: kouření (sliznice se ničí vdechováním dehtu), případně zlomenina nosu nebo poruchy způsobené nádorovým onemocněním
- Kvalitativní – to, co jsme dřív vnímali jako vůni, najednou vnímáme jako pach. Nejčastěji se to děje při onemocnění horních cest dýchacích, to je krátkodobé, horší je to při cukrovce nebo poruše nervové (např. při porušení trojklanného nervu). Nastat mohou i čichové halucinace. Někteří epileptici mají čichové aury. Někdy je jiné vnímání pachů nebo přímo ztráta čichu příznakem Alzheimerovy choroby.
Čichová rehabilitace
„Regenerace nervů jde pomalu, musíme být trpěliví. Ale co používáme, to má tendenci se rehabilitovat,“ dává naději lékařka.
- Aktivně se snažit rozlišovat i jemňoulinký pach.
- Vyplachovat nos lehce slaným roztokem – regenerace sliznic. Speciální konvičku lze zakoupit v lékárně.
- Doplnit vitamín A.
- Dostatečně pít a mít zvlhčený vzduch zejména tam, kde se spí.
Můžeme se vůněmi přiotrávit? Po jaké době je naděje, že se čich vrátí? Poslechněte si rady a doporučení Kateřiny Cajthamlové v záznamu pořadu Vesele a zdravě.
Dotazy do vysílání můžete posílat předem přes stránky veseleazdrave.cz nebo nechat vzkaz na telefonním záznamníku 221 553 770.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.