Kateřina Cajthamlová: Mnoho léků revidujte se svým lékařem, v užívání si vybudujte stereotyp
Mnoho z nás v průběhu života začne užívat větší množství léků, ale málokdo ví, kde leží nebezpečná hranice, která nám může působit zdravotní komplikace. Proč mohou být nebezpečné i zdánlivě zdravé bylinkové čaje a jak si v množství tablet vybudovat správný stereotyp?
Obvykle se udává, že první zlomová hranice je pět léků, druhá devět léků. „V takovém případě už může v těle nastat tolik vzájemných interakcí, že by to zahltilo i umělou inteligenci. Mnohem důležitější než samotný počet je vždy správná indikace,“ říká geriatrička Hana Vaňková.
Pokud vás trápí užívání velkého množství pilulek, mluvte o svých pocitech s lékaři otevřeně. „Myslím si, že je velmi dobré o tom, jaké léky si přeji brát a jaké ne, se svým lékařem aktivně komunikovat. Samotné pilulky a želatinové kapsle mívají různé barvy, což sice nemá hlubší medicínský význam, ale pomáhá to, když si člověk chystá svůj denní rozvrh. Co naopak velký význam má, je půlicí rýha uprostřed tabletky. Pokud ji má, smí se doopravdy rozpůlit. Pokud ji nemá, mohlo by to při neodborném dělení způsobit potíže,“ vysvětluje geriatrička.
Pozor na bylinky a grepy
V České republice konzumuje pět až osm léků přibližně 30 až 60 procent lidí v seniorském věku, což je obrovské číslo. „To jsou navíc jen léky, o kterých lékař reálně ví. Lidé si k tomu často sami nakoupí různé dietní doplňky v domnění, že si tím prospějí, a přidají léčivé čaje. Zde velmi varuju například před třezalkou. Když to navíc zajíte grapefruitem, který zásadně mění funkce různých léků, například drasticky snižuje účinky léků na tlak i depresi, neštěstí je hotové. Důležité proto je, že dnes už existují ambulance klinické farmakologie, kam může každý s větším počtem léků zajít,“ radí Kateřina Cajthamlová.
Při mnoha přidružených nemocích se počet předepsaných léků snadno vyšplhá nad únosnou hranici. Kromě zmiňované komunikace s lékařem je v tomto ohledu někdy velmi užitečná i krátká hospitalizace, při které se na lůžku přesně zjistí, co je pro tělo opravdu nezbytné.
Před jídlem, po jídle – vybudujte si stereotyp
Nadmíra a špatná kombinace léků může v organismu spustit lavinu dalších zdravotních problémů. „Řada léků výrazně snižuje chuť k jídlu, což je samo o sobě u seniorů velký problém. Další léky zase tělo odvodňují. Když budete mít dva takové léky a k tomu si na radu kamarádky pořídíte kopřivový čaj na hubnutí, zaděláváte si na kolaps. Obrovský pozor si musíme dát také na kombinace s warfarinem, což je lék na ředění krve, kde je dokonce nutné držet speciální dietu a hlídat si určité druhy potravin,“ vysvětluje Kateřina Cajthamlová.
Čtěte také
Klíčem k bezpečnému užívání je naučit se přesně rozlišovat, co se užívá před jídlem, s jídlem nebo po něm. „Zdá se to složité, ale v okamžiku, kdy si z toho uděláte pravidelný režim, vznikne stereotyp. Ten se v mozku vybudovává zhruba tři týdny a musíte to dělat každý den.“
Hlavním koordinátorem všech vašich léků by měl být vždy váš obvodní lékař. „On může sám revidovat, jestli se některé léky nedají zkombinovat do moderních trojkombinací, abyste je nemuseli brát pětkrát denně.“
U pacientů, kteří berou léky na depresi, může se zlepšením pomoct psychoterapie. Řada věcí se dá upravit správnou stravou a pitným režimem, takže se nebojte oslovit nutričního specialistu, protože režimová opatření dělají minimálně tři čtvrtiny úspěchu. „Pořád také existuje možnost vzít celý pytel svých léků a zajít se poradit přímo za lékárníkem,“ doporučuje Kateřina Cajthamlová.
Proč se nesmí léky typu kapsle vysypávat? Jak je možné, že v příbalovém letáku tabletek na hubnutí se ve vedlejších účincích píše, že se může ztloustnout? Poslechněte si Kateřinu Cajthamlovou v pořadu Vesele a zdravě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
