Kdoule dala vzniknout pojmu marmeláda. Ovšem v portugalštině
Kdouloň je u nás ne často pěstovaný ovocný strom. Velmi pozdě dozrává a má specifické užití. Plody za syrova bývají trpké a tuhé. Ale v kompotech nebo zavařeninách, v kdoulové pastě nebo v dužině kdoulí, usušené jako takzvaný ovocný papír, vynikne jejich chuť a aroma. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
„Nedávno jsem obdržel zajímavý dotaz: Dostali jsme deset kilo plodů křížence citronu a jablka, co s tím ovocem máme dělat? Domnělý kříženec žádným křížencem není. Dotaz doprovázela fotografie, tedy vím bezpečně, že se jedná o kdoule. Ovocný druh vhodný k pěstování v nejteplejších místech naší republiky. Plody kdouloní bývají po dozrání žluté a voňavé, mají tvar jablka nebo hrušky. Existují odrůdy, které jsou po vyzrání jedlé i ze stromu, ale to je výjimka, obyčejně docházejí až ve sklepě.
Není to moc obvyklé ovoce, často se nečeká na jeho dozrání, dost brzo po očesání se rozváří na marmelády, zpracovává do kompotů, suší se. Strom vypadá jako běžný ovocný (třeba jako hrušeň s kulatějšími listy), plody, když jsou mladé, jsou pokryté chloupky. Teprve když dorůstají do konečné velikosti a vybarvují se, olysávají. Stromy v polohách vinorodých nesou kvalitní ovoce, skladovatelné a pro znalé i chutné. Občas se objeví na trhu, v marketech. Ale spíše se s ním setkáme na jižní Moravě, nebo v Polabí, tam kde prosperuje hroznové víno, broskvoně či meruňky.“
Správně uskladněné kdoule (na chladném, dobře větraném, vlhčím místě) vydrží až do jarních měsíců. Dužnina obsahuje organické kyseliny, cukry a třísloviny, ale hlavně je nesmírně bohatá na pektin. Kdoule jsou tedy přímo ideální pro přípravu rosolů a marmelád, které si dlouho podrží výraznou charakteristickou vůni, jasnou barvu, jiskru a s ničím nezaměnitelnou chuť.
Málokdo ví, že to byla právě nenápadná kdoule (v portugalštině marmelo), která dala vzniknout pojmu marmeláda. Tedy produktu, který vzniká svařením ovocné šťávy a následným přirozeným působením pektinu v ovoci.
Související
-
Listopadové zahradničení: ryjeme, hnojíme, přesazujeme
Zahrada se pomalu ukládá ke spánku, práce je ale stále dost. Na co bychom v listopadu neměli zapomenout, to nám poví Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
-
Jak si poradit s přebytky ovoce ze zahrady? Zkuste pečený čaj
Každý zahrádkář má radost ze svých výpěstků. Občas se ale něčeho sejde víc, než dokážeme rychle spotřebovat. Třeba ovoce. Co s ním?
-
Jak přesazovat stálezelené jehličnany
Další díl podzimního miniseriálu o přesazování věnujeme jehličnanům. Pokud jim na současném stanovišti začíná být těsno, je na čase přemýšlet o přesunu na nové místo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
