Když jsem viděl ten mechanizmus, nedalo se mu odolat, říká sběratel psacích strojů

24. únor 2018
Výstava psacích strojů

Klapot mechanického psacího stroje známe už asi jen z filmů pro pamětníky. Vlastimil Stehno z Chotěboře si ho může vychutnávat každý den. Psací stroje sbírá a má jich už dobrých 90. Jsou mezi nimi i přes sto let staré kousky, které jeden člověk jen stěží unese.

Je to už 30 let, co našel Vlastimil Stehno na smetišti dva staré psací stroje. Tehdy je jen donesl domů a časem k nim pár přidal. Trvalo asi 15 let, než je zase vytáhl na světlo a rozhodl se je opravit. Od té doby má psacích strojů 90. A všechny mechanické. Zajímavé je, že na ně neumí psát. Se smíchem říká, že jen tak klape. Povoláním je Vlastimil Stehno strojař, takže ho uchvátila propracovaná mechanika starých strojů. Pokud je to trochu možné, snaží se je vždy uvést do provozuschopného stavu.

„Nejdřív ho vezmu, namočím ho, ostříkám hadicí, aby byl čistej,“ popisuje sběratel. Většinu kousků ve sbírce totiž získal ve špinavém stavu a často i rozloženém na díly. Po očištění nastává práce doslova hodinářská. „Něco je na internetu, mám nějaké letité katalogy,“ říká Vlastimil Stehno.

Stroje různých značek ale často fungují na různých principech, součástky jinak vypadají a dokumentace chybí. Každý úkon si pak musí pečlivě fotografovat. „Nebo velký papír, malovat, a pokládat tak, jak to bylo,“ popisuje.

Výstava psacích strojů

Nejstarší stroj ve sbírce Vlastimila Stehna pochází z roku 1904 a nese označení Ideál. Vlastní i stroj americké výroby a slepecké nebo kufříkové psací stroje. Na čestném místě stojí sběratelská perla. Stroj, na kterém psal své romány František Kožík. „Až když jsem to rozdělal, tak na spodní straně byla nálepka,“ říká sběratel. Na nálepce byla také informace o opravě v Kancelářských strojů v roce 1973.

Náročný koníček sebere Vlastimilu Stehnovi spoustu času. V rodině má ale velkou podporu. „Manželka je taky na tyhle starý věci. My jezdíme po burzách spolu,“ směje se.