Když pijeme, až když máme žízeň, je to pozdě. Udělejte si rychlý test, jak jste na tom s dehydratací
V horkých dnech je potřeba pít ještě více než jindy. Jak se může projevit dehydratace a co může způsobit?
„Ženy mají v těle méně vody než muži. Žena o hmotnosti 60 kg má v těle zhruba 30–36 litrů vody 36 kg vody, zatímco 90kilový muž má v těle třeba 50–62 litrů vody,“ uvádí Kateřina Cajthamlová v pořadu Vesele a zdravě.
Říká se, že bez jídla člověk vydrží podstatně delší dobu než bez vody. Pitný režim je důležitý pro napětí kožních buněk a pro funkci životně důležitých orgánů. Proto je nutné ho dodržovat v každém období, a v létě o to víc.
Dehydratace je stav, kdy je v těle méně vody, než tam má být. „Projevuje se nižším kožním napětím, únavou, suchem v ústech, lepkavými sliznicemi a tváře někdy mohou být propadlé,“ vyjmenovává Kateřina Cajthamlová.
„Vliv na dehydrataci má nejenom pitný režim, ale také prostředí nebo aktivita. Při fyzické námaze se potíme. Špatný pitný režim způsobuje vážné zdravotní komplikace,“ potvrzuje kožní lékařka Eva Novotná.
Optimální výpočet pro to, kolik by měl člověk vypít denně, je 1 litr vody + 20 mililitrů na kilogram hmotnosti. „Záleží na mnoha faktorech. Jiné množství tekutin potřebuje mladý člověk, jiné starý. Také záleží, zda je nemocný nebo zdravý, zda je to muž nebo žena. Nejlépe je to konzultovat to se svým lékařem,“ radí Cajthamlová. „Zhruba 2–3 hodiny před usnutím už bychom pít neměli. Ale zase záleží na počasí.“
Dehydratace se nejlépe pozná z krevního obrazu. „Pokud je závažnějšího charakteru, objevuje se zmatenost, nízký krevní tlak, celková slabost, nevolnost, bezvědomí a taky šok. Může zvýšit riziko infekce močových cest, onemocnění srdce a cév a vznik ledvinových a močových kamenů,“ doplňuje Novotná.
Signály dehydratace
„Kdo neposlouchá svoje tělo, tak chronicky dehydratovaný člověk ztrácí žízeň. Takový signál, že se potřebujeme dopít, je vzít do dvou prstů (jako do špetky) kůži na předloktí a pustit ji. Pokud si rychle lehne zpátky, tak je to dobré. Pokud jí to trvá a ona se pomaličku vyrovnává, tak už bývá dehydratace až 10 %,“ vysvětluje Cajthamlová. „Lidé, kteří si měří krevní tlak a ten jim klesá, tak už jsou dehydratováni mezi 10 až 15 %. A to už je významná dehydratace,“ varuje lékařka.
Když máme žízeň, máme už 30 minut nedostatek vody v těle. „Voda přitom podporuje okysličování buněk, fungování ledvin, průchodnost střev, tlumí nárazy v kloubech a překvapivě zvyšuje spotřebu kalorií. Má také termoregulační vlastnosti.“
Při dehydrataci tělo ztrácí i část sodíku, proto se doporučuje v tomto období pít minerální vody s vyšším obsahem sodíku. Z piva se doporučují ta nealkoholická, protože obsahují minerály, ale nesmí obsahovat moc cukrů. „Co nás rozhodně nezavlaží, je káva a alkohol. Čím tvrdší, tím víc dehydratuje,“ je nekompromisní Cajthamlová.
Rady na závěr
- Sledovat barvu moči. Měla by mít barvu světlejší slámy.
- Pokud je horko a potíme se, je už potřeba pitný režim doplnit.
- Jíst spíš ovoce, které obsahuje více vody, více minerálů a lépe se tráví.
- Kdo má raději zeleninu, tak se doporučuje ve formě zeleninových polévek.
- Sledovat krevní tlak. Zde je ukazatel 0,5 jako ideální hydratace. Výpočet: Pokud je horní tlak 120 a tep 60, vydělíme tep horním číslem tlaku, tedy 60 : 120 = 0,5. Pokud se tento ukazatel blíží k číslu 1, už musíme začít pít.
Náš posluchač, diabetik, trpí stále velkou žízní a vypije až 5 litrů vody denně. Je to správně? Jak je to u kojících žen? Proč je důležité vyšetření ledvinné funkce? Jak hydrataci podporuje mléko? Poslechněte si rady a doporučení doktorky Kateřiny Cajthamlové v záznamu pořadu Vesele a zdravě.
Dotazy do vysílání můžete posílat předem přes stránky veseleazdrave.cz nebo nechat vzkaz na telefonním záznamníku 221 553 770.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.