Když se koníček jmenuje trilobit
Bývá to tak, že si někdo pěstuje koníčka od dětství a někdo najde tu celoživotní zálibu až v dospělosti. Poručík Jan Valíček z 1. oddělení kriminální policie v Mostě se díky babičce a jejímu bratrovi, učiteli přírodopisu, kteří pocházeli z Karlštejna u Berouna, už jako malý chlapec dostal ke sbírání zkamenělin a s malou přestávkou, kdy vítězil zájem o historii 2. světové války, je to záliba celoživotní.
Pozoruhodný život trilobitů? Na to už opravdu musíte něco nastudovat a přečíst, abyste se v trilobitech trochu vyznali. Za prvé existuje – nebo přesněji řečeno existovala jich spousta druhů ve dvou základních skupinách, lišili se i velikostí – od několikamilimetrových až po kousky na naše poměry skutečně obří – kolem 30 centimetrů.
V současné době jsou nálezy největších trilobitů z Portugalska, kde někteří jedinci dorůstali až 70 cm. Živili se planktonem a také využívali různého druhu pohybu – někteří se plazili po mořském dně, jiní plavali a další zas jen využívali pohybu vody k pohybu vlastnímu. Přímý následník vymřelých trilobitů neexistuje, nejblíže jim jsou dnešní raci a krabi – trilobiti například také svlékali krunýř po dosažení určité velikosti.
Sny sběratele trilobitů
Jan Valíček měl to štěstí, že se mu už pár těch sběratelských snů splnilo – například nalezl druhy, které ještě nebyly popsány a mohl odborně popsat i nálezy jiných sběratelů. Ostatně jeho dětský koníček přerostl ve vážný vědecký zájem, vystudoval paleontologii a publikoval řadu prací i ve spolupráci s naším předním odborníkem v oboru, dr. Jiřím Vaňkem, šlo například i o specializovaný časopis Palaentologia Bohemiae.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
