Když V Olších u Miličína na České Sibiři začíná jaro, zima definitivně odchází
Zima pomalu končí a dalo by se říct, že jaro už je za dveřmi. Především to krásné období, kdy se příroda začne probouzet. Což je ideální čas na výlet do přírodní památky V Olších u Miličína. Jedná se o přibližně čtyřhektarové území na pomezí Středočeského a Jihočeského kraje v oblasti zvané Česká Sibiř.
Česká Sibiř je známá pro své chladné podnebí díky koridoru alpského vzduchu, který sem přináší vysokohorský vzduch. A tak pokud začíná jaro tam, je zima už definitivně u konce.
Celá oblast přírodní památky V Olších je značně podmáčená díky mokřadům. Vytváří je zde protékající Uhádaný potok a četné zdejší prameny. Často tu narazíte na malé tůňky. K místu se dokonce váže báchorka, že tu kdysi projížděl kočár s panstvem, který se celý i s koňmi v mokřadech utopil.
Bahnité prostředí ovšem představuje přímo ráj pro olše. Název přírodní památky „V Olších“ nevznikl náhodou. Olše lepkavé tu rostou nejen mimořádně blízko u sebe, ale navíc jsou letité. Mají chůdovité kořeny, které stromům na vlhkém podloží zajišťují větší stabilitu. Spodní části kmenů vyhlížejí cibulovitě, kořeny často vyrůstají nad povrchem země. Vysoké holé kmeny olší během zimy působí tajemně. Naopak na jaře se olše zazelenají a díky hustému listoví propouštějí málo světla.
Lokalita má ale ještě jednu zvláštnost. Na podmáčených místech zde roste zkraje jara ve velkých bílých kobercích bledule jarní. A když se povede, že bledule i olše vyraší zároveň, je to skutečně zážitek. Vyskytuje se tu také sasanka jarní, mokrýš střídavolistý nebo blatouch bahenní.
Území bylo vyhlášeno přírodní památkou, a tak se zde nesmíte pohybovat mimo cesty. V každém případě je vhodné vzít si na výlet kvůli vlhku holinky a ideálně i dalekohled, abyste si trsy bledulí mohli dobře prohlédnout a přitom je nepošlapali.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Trump má přístup ‚maximálního tlaku‘ a Írán je na Hormuzu závislý, vysvětluje další eskalaci odborník
-
Fanoušci Švýcarska jsou hrdí, že FIFA sídlí v Curychu. K vládnutí Infantina ale mají výhrady
-
Tejc chce zvrátit verdikt v kauze nehody Pelce. Obrátil se na nejvyšší státní zastupitelství
-
‚Až mi slza vyhrkla.‘ Na festivalu Pohoda se po 25 letech sešli dva lidé, spojilo je jen jedno objetí








