Ke svaté Barboře na starém hornickém oltáři se v Karviné kdysi modlili havíři

Oltáře nebo někdy také plastiky byly součástí všech dolů, a to nejen kamenouhelných. Dřevěnému hornickému oltáři, který má ve svých sbírkách Muzeum Těšínska, vévodí olejomalba s vyobrazením patronky a ochránkyně horníků svaté Barbory. U jejích nohou klečí dva muži v hornickém stejnokroji, ze kterých vyzařuje vážnost a úcta.

Anonymní tvůrce obrazu vedle duchovního vyznění celé scény zaznamenal i kus historie v podobě konkrétních dobových postav a událostí. Inspirovalo ho založení báňské společnosti s názvem „Kamenouhelné doly Jeho císařské Výsosti arcivévody Albrechta“. Společnost vznikla v roce 1862, kdy Důl Gabriela v Karviné přešel do vlastnictví průmyslového komplexu Knížecí těšínské komory.

Oněmi dvěma muži na obraze zasazeného do hornického oltáře, jsou arcivévoda Albrecht Habsburský, majitel jmenované komory, a Ludwig Hohenegger, ředitel průmyslového komplexu komory.

Karvinská výstavní síň Muzea Těšínska sídlí v prostorách někdejších Larisch-Mönnichových koníren na fryštátském náměstí |foto: Naďa Čvančarová

Zajímavým detailem obrazu je také plamínek, který plápolá mezi klečícími postavami. Stal se symbolem slavnostního aktu zarážky bodu nového důlního díla a celkově významu uhlí pro rozvoj průmyslového komplexu Knížecí těšínské komory.

Historický hornický oltář je součástí expozice výstavní síně Muzea Těšínska v Karviné, která nese název Střípky z historie Karviné. Návštěvníkům připomíná všechny významné milníky historie města, od středověku přes církevní vývoj, sakrální objekty, řemeslnou a cechovní tradici, ale také například významné působení zdejší šlechty, tradici lázeňství a samozřejmě také hornictví.

Karvinská výstavní síň Muzea Těšínska sídlí v prostorách někdejších Larisch-Mönnichových koníren na fryštátském náměstí a aktuálně má otevřeno denně kromě soboty.