Keltská svatyně nad Ludéřověm je nakonec asi opravdu švédským táborem

Pojďme nejprve k faktům, která jsou nezpochybnitelná. Objekt se nachází v okrajové části lesa na návrší severozápadně od Ludéřova. I když je celá plocha porostlá hustým lesem, lze vypozorovat čtyřúhelníkový útvar, tvořený valem s předsunutým příkopem.

Můžeme-li věřit tabulím, které zdejší prostor označují za keltskou svatyni, mají jednotlivé strany rozměry 115,5 krát 109 krát 116 krát 108 metrů a vnitřní plocha měří přibližně 12 500 metrů čtverečních. Před valem probíhá po celém jeho obvodu příkop. Výška valu oproti vnitřní ploše činí 1,2 metru a výškový rozdíl mezi korunou valu a dnem příkopu se pohybuje mezi 3 až 4 metry.

Jihozápadní roh útvaru je viditelně o hodně vyšší než ostatní nároží. Téměř uprostřed východního opevnění je patrně zbytek původní, asi osm metrů široké brány. Uvnitř lokality, vprostřed severní strany valu je k vidění neidentifikovatelná jáma o rozměrech přibližně 4 krát 4,5 krát 1 metr. Tolik fakta.

K dalším artefaktům prostoru u domnělé svatyně patří i tento kříž z 19. století|foto: Miroslav Kobza

Příznivci keltské historie vztyčili na místě kamennou stélu

Zastánci keltského původu zdejší stavby tvrdí, že tento prostor zcela jasně ukazuje na podobnost se svatyněmi, které se vyskytují zejména v Německu, kde jsou podle svého charakteristického tvaru nazývány „Viereckschanze“. Vycházejí z faktu, že ludéřovská lokalita má mnoho podobných znaků, jako německé svatyně. Navíc jáma uprostřed severní stěny prý vykazuje podobné rysy, jaké nacházejí archeologové v šachtách na západoevropských svatyních.

Pokud by jejich domněnky byly správné, byla by tato lokalita osídlena patrně někdy ve 2. až 1. století před naším letopočtem, kdy v západní Evropě Keltové podobné svatyně stavěly. Název „svatyně“ je na místě, neboť Viereckschanze bývají skutečně považovány za kultovní místa Keltů. A tak se i zde - nad Ludéřovem - uvádí, že se jedná o keltskou svatyni. Nadšenci zde pořádají různé obřady a na okraji lesa byla dokonce vztyčena kamenná stéla s keltskými ornamenty.

Dobře znatelný příkop podél valu|foto: Miroslav Kobza

I když by se místním i přespolním nadšencům líbilo, kdyby jejich keltské hradiště bylo pravé, celá věc má několik háčků. Tím prvním je skutečnost, že zde doposud nebyl nalezen jediný artefakt potvrzující keltské osídlení. Druhým - a v tomto případě mnohem závažnějším faktem - je to, že podle odborného průzkumu lokality domnělé hradby keltské svatyně přerušily na několika místech středověké cesty. V případě, že by lokalita vznikla před naším letopočtem, nebylo by to možné. A tak se většina odborníků přiklání k tomu, že dávné označení Švédské šance je mnohem blíže realitě a že se tedy jedná o pozůstatek polního tábora z období třicetileté války.

I tak se ovšem jedná o pozoruhodné místo. Pokud přistoupíme na to, že se jedná o tábor vybudovaný Švédy, můžeme jej datovat přibližně do období kolem roku 1642, kdy na Moravu vpadla vojska generála Linarta Torstensona. Vojska dobyla Olomouc a pohybovala se po okolí. Není vyloučeno, že ludéřovská lokalita byla jedním z předsunutých táborů. Dává to smysl – po odlesnění je odsud potřebný přehled, místo je chráněno prudkým svahem a po dokončení valů a palisádového opevnění se zde mohli Švédové cítit bezpečně. Navíc pod kopci leží úrodná hanácká rovina, kde se plenilo jedna báseň.

Milovníci Keltů zde vztyčili kamenou stélu|foto: Miroslav Kobza

A tak to vypadá, že po krátkém keltském intermezzu se opuštěné valy v lese nad Ludéřovem opět stávají švédským táborem. Moc se jich v okolí nezachovalo, jeden, méně známý leží nad nedalekou vesnicí Cholina, další pak jsou většinou zničeny orbou a dalšími novodobými činnostmi.