Kittelův dům v Krásné na Jablonecku ukazuje výrobu pravěkých kamenných sekerek z místního metabazitu

19. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kittelův dům - na venkovské stavení nezvykle velký

Půl druhého kilometru čtverečního měří jedna z nejrozsáhlejších archeologických lokalit v České republice. Nachází se v Libereckém kraji mezi Jabloncem nad Nisou a Velkými Hamry na jižním okraji Černostudničního hřebene. V mladší době kamenné tam pravěcí lidé těžili kámen pro výrobu broušených sekerek.

Povrchová těžba metabazitu typu Jizerské hory zde probíhala 500 až 1000 let. Za tu dobu mohly být vyrobeny až tři miliony kusů kamenných sekerek, které se prokazatelně nalézají v okruhu až tisíc kilometrů. Měsíční krajina, kterou zanechaly na sebe navazující trychtýřovité těžební jámy, je v místních lesích dodnes patrná. Náš výlet ale začne v Kittelově domě v obci Krásná, kde se nachází mimo jiné i archeologická expozice.

Jedinečná hornina sloužící jako základní surovina pro výrobu kamenných sekerek vypadá na první pohled jako obyčejný šedozelený kámen. „Příběh kamenných seker začal před půl miliardou let, kdy byl do moře splaven sopečný popel, který se dostal do hloubky deseti kilometrů. Kontaktní metamorfóza ho důkladně prohřála a vznikla úžasná hornina, kterou zjednodušeně nazýváme metabazitem typu Jizerské hory,“ vysvětluje archeolog a ředitel Muzea Českého ráje v Turnově, Jan Prostředník.

Kámen, který je dobře štěpný, dobře brousitelný a perfektně drží ostří, byl v pravěku strategickou surovinou. S trochou nadsázky je o něm možné hovořit jako o oceli své doby. Archeologové dokonce výrobu kamenných sekerek ověřili praktickou zkouškou a vyrobené nástroje měli kovově černý lesk.

Experimentálně vyrobený polotovar sekerky, po vyleštění má černý kovový lesk stejně jako pravěké nástroje

Stopy po pravěké těžbě jsou patrné už asi kilometr od Kittelova domu. I kameny, které se nacházejí na cestě, mohl mít v ruce pravěký člověk. Pravděpodobně jde o zmetek, kus z výrobního odpadu. Polotovary pro konečné dobroušení měly zhruba 15 až 20 dekagramů. Stávalo se ale, že hornina praskla tak, že by z ní sekerku nebylo možné vybrousit. Takových kousků odpadu je na Jistebsku odhadem na 150 milionů.

Těžba horniny probíhala jednoduchým způsobem z erozních vrstev, protože pravěcí lidé neměli technologii, jak se dostat do mateční horniny. Dostávali se do hloubek dvou až tří metrů a tak za tisíciletí rozbili celý prostor.

Archeologická expozice v Kittelově muzeu

Reliéf, po kterém se na Jistebsku budete procházet, je starší než egyptské pyramidy či britský Stonehenge a celý byl přemodelován člověkem. Velká část plochy byla v novověku  zemědělskou činností přeměněna na pole. V lesích jsou ale stopy těžby jasně patrné, jde o unikátní fenomén evropského pravěku. Těžba byla pravděpodobně sezónní záležitostí. Na rozdíl od zpracování, které probíhalo na Turnovsku, jak dokládají četné archeologické nálezy z mladší doby kamenné. Ty najdete v Muzeu Českého ráje v Turnově, kam se můžete vydat po návštěvě Jistebska a Kittelova muzea, které je otevřeno denně mimo pondělí.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.