Klášterní zahrady na pražském Břevnově slouží benediktinům i veřejnosti

23. červen 2016
Česko – země neznámá

Kaskádovitá zahrada klášterního komplexu benediktinského arciopatství svatých Vojtěcha a Markéty na pražském Břevnově má rozlohu téměř 12,5 hektaru. Je rozdělená na horní část, označovanou jako břevnovský sad, a spodní, klauzurní část, která je oproti té horní přístupná jen během dne.

Na místě původního prvního mužského kláštera v Čechách, který byl založen 14. ledna 993 Boleslavem II. a biskupem Vojtěchem, stojí dnes klášter z první poloviny 18. století. Představuje vrcholné dílo baroka. Ze stejné doby pochází i členění a koncept barokní zahrady.

Už tehdy byl upraven terén, následovala stavba hlavních terasových zdí, dokončila se výstavba pavilonu jménem Vojtěška a oranžérie. Zahrada měla část veřejnou, klausurní a hospodářskou. Na třetím nádvoří se rozkládal Rajský dvůr.

Čtěte také

Opakované zábory, plenění kláštera a hlavně požáry se postaraly o to, že se o výsadbách v těchto zahradách nedochovaly žádné záznamy. „Jisté je, že Břevnovský klášter obklopoval velký hospodářský dvůr, jehož součástí bylo mnoho zahrad, které částečně sloužily k pěstování užitkových rostlin,“ říká Jarmila Skružná z Botanické zahrady hlavního města Prahy, odbornice přes klášterní zahrady u nás. „Zajímavé je, že ke klášternímu areálu patřil i větrný mlýn.“

Větrný mlýn dal jméno sousedním kolejím Na Větrníku

Ze severní strany sousedí zahrada s vysokoškolskou kolejí Na Větrníku, které dal jméno právě větrný mlýn holandského typu, jedna z nejstarších dochovaných staveb tohoto typu u nás. Vznik zděného mlýna je uváděn v souvislosti s barokní přestavbou kláštera. Na malém kamenném portálu najdete letopočet 1722, považovaný za rok dokončení stavby mlýna.

Zahrady jsou vyhledávaným místem odpočinku

Ale zpátky do klášterních zahrad. Vejít do nich můžete z Markétské ulice opravenou vstupní branou, kterou postavil Kilián Ignác Dientzenhofer roku 1740. V zahradě dodnes stojí pavilon Vojtěška s pramenem potoka Brusnice. Nad pramenem se nachází gotická křížová klenba, jediný pozůstatek gotického kláštera.

Terasovitě uspořádaná zahrada má v severní části rozsáhlý sad, kde rostou ovocné stromy staré i 120 let. V jedné polovině opravené oranžerie sídlí galerie umění, ve druhé architektonický ateliér. První etapa rekonstrukce zahrad skončila v květnu 2012.

Klášterní zahrada, její klauzurní, tedy dolní část, v níž stojí samotný objekt kláštera, je otevřena celoročně denně od 6:45 do 20:00 hodin. Horní sad (severně od kláštera, nad klauzurní částí) je přístupný permanentně. Vstoupit do něj můžete od Větrníku a od Radimovy ulice.

S Břevnovským klášterem je spjat také pivovar, jehož existence je doložena už ve 13. století. Jeho produkci lze v areálu kláštera ochutnat i dnes.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.