Klášterní zahrady na pražském Břevnově slouží benediktinům i veřejnosti
Kaskádovitá zahrada klášterního komplexu benediktinského arciopatství svatých Vojtěcha a Markéty na pražském Břevnově má rozlohu téměř 12,5 hektaru. Je rozdělená na horní část, označovanou jako břevnovský sad, a spodní, klauzurní část, která je oproti té horní přístupná jen během dne.
Na místě původního prvního mužského kláštera v Čechách, který byl založen 14. ledna 993 Boleslavem II. a biskupem Vojtěchem, stojí dnes klášter z první poloviny 18. století. Představuje vrcholné dílo baroka. Ze stejné doby pochází i členění a koncept barokní zahrady.
Už tehdy byl upraven terén, následovala stavba hlavních terasových zdí, dokončila se výstavba pavilonu jménem Vojtěška a oranžérie. Zahrada měla část veřejnou, klausurní a hospodářskou. Na třetím nádvoří se rozkládal Rajský dvůr.
Opakované zábory, plenění kláštera a hlavně požáry se postaraly o to, že se o výsadbách v těchto zahradách nedochovaly žádné záznamy. „Jisté je, že Břevnovský klášter obklopoval velký hospodářský dvůr, jehož součástí bylo mnoho zahrad, které částečně sloužily k pěstování užitkových rostlin,“ říká Jarmila Skružná z Botanické zahrady hlavního města Prahy, odbornice přes klášterní zahrady u nás. „Zajímavé je, že ke klášternímu areálu patřil i větrný mlýn.“
Větrný mlýn dal jméno sousedním kolejím Na Větrníku
Ze severní strany sousedí zahrada s vysokoškolskou kolejí Na Větrníku, které dal jméno právě větrný mlýn holandského typu, jedna z nejstarších dochovaných staveb tohoto typu u nás. Vznik zděného mlýna je uváděn v souvislosti s barokní přestavbou kláštera. Na malém kamenném portálu najdete letopočet 1722, považovaný za rok dokončení stavby mlýna.
Ale zpátky do klášterních zahrad. Vejít do nich můžete z Markétské ulice opravenou vstupní branou, kterou postavil Kilián Ignác Dientzenhofer roku 1740. V zahradě dodnes stojí pavilon Vojtěška s pramenem potoka Brusnice. Nad pramenem se nachází gotická křížová klenba, jediný pozůstatek gotického kláštera.
Terasovitě uspořádaná zahrada má v severní části rozsáhlý sad, kde rostou ovocné stromy staré i 120 let. V jedné polovině opravené oranžerie sídlí galerie umění, ve druhé architektonický ateliér. První etapa rekonstrukce zahrad skončila v květnu 2012.
Klášterní zahrada, její klauzurní, tedy dolní část, v níž stojí samotný objekt kláštera, je otevřena celoročně denně od 6:45 do 20:00 hodin. Horní sad (severně od kláštera, nad klauzurní částí) je přístupný permanentně. Vstoupit do něj můžete od Větrníku a od Radimovy ulice.
S Břevnovským klášterem je spjat také pivovar, jehož existence je doložena už ve 13. století. Jeho produkci lze v areálu kláštera ochutnat i dnes.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Predátorské časopisy jsou továrna na články a peníze. Tulejova publikace je nedbalost, hodnotí akademik
-
Radši bych zchudl, než abych tady měl africké a islámské migranty a bál se vyjít ven, říká Okamura
-
Nevhodné, nefér a nebezpečné, Petr Pavel odsoudil kampaň ANO i Spolu do Evropského parlamentu
-
Požár, který u Berouna hořel 50 hodin a způsobil škody za 1,8 miliardy, založil člověk, zjistili hasiči